Článek 20
1. Jakýkoli spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami, týkající se výkladu nebo provádění této úmluvy, který nemůže být vyřešen jednáním, bude na žádost jedné z nich postoupen rozhodčímu řízení. Jestliže do šesti měsíců od data požádání o rozhodčí řízení strany nejsou s to se dohodnout na organizaci rozhodčího řízení, může kterákoliv z těchto stran předat spor Mezinárodnímu soudnímu dvoru v souladu se statutem Mezinárodního soudního dvora.
2. Každý stát může při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení této úmluvy nebo přístupu k ní prohlásit, že se nepovažuje být vázán předchozím odstavcem. Ostatní smluvní strany nebudou vázány předchozím odstavcem ve vztahu ke kterékoli smluvní straně, která učinila takovouto výhradu.
3. Kterákoliv smluvní strana, která učiní výhradu podle předcházejícího odstavce, může kdykoli vzít tuto výhradu zpět tím, že uvědomí depozitáře.