Článek 17
1. Konzulární úřad má právo na spojení se svou vládou, s diplomatickými misemi a s jinými konzulárními úřady vysílajícího státu, ať jsou kdekoli. Konzulární úřad může k tomuto účelu používat všech prostředků spojení, včetně diplomatických nebo konzulárních kurýrů, diplomatických nebo konzulárních zavazadel a kódových nebo šifrových zpráv. Radiovou vysílací stanici však může konzulární úřad zřídit a používat pouze se souhlasem přijímajícího státu.
2. Při použití veřejných prostředků spojení platí pro konzulární úřad stejné podmínky jako pro diplomatickou misi vysílajícího státu.
3. Úřední korespondence konzulárního úřadu a kurýrní zavazadla, pokud jsou opatřena vnějším označením, že jsou úřední povahy, jsou nedotknutelné a nemohou být kontrolovány ani zadrženy. Mohou obsahovat pouze úřední korespondenci a předměty určené výlučně k úřednímu použití.
4. Konzulární kurýr bude vybaven úřední listinou označující jeho postavení a uvádějící počet zásilek tvořících konzulární zavazadlo. Bude požívat stejná práva, výsady a imunity jako diplomatický kurýr vysílajícího státu.
5. Kapitán lodi nebo civilního letadla vysílajícího státu může být pověřen přepravou konzulárního zavazadla. Tento kapitán musí být vybaven úřední listinou označující počet zásilek, které mu byly svěřeny, nebude však považován za konzulárního kurýra. Na základě dohody s příslušnými orgány přijímajícího státu může konzulární úřad vyslat jednoho ze svých členů, aby zavazadlo převzal přímo a volně od kapitána lodi nebo letadla nebo aby mu je odevzdal.