§ 5
(1) Dodavatelsko-odběratelské vztahy se projednávají v hloubce a struktuře diferencované podle podmínek jednotlivých hospodářských odvětví a úseků (technologická povaha výrobků, směry jejich užití a okruhy spotřebitelů, organizace odbytových cest, rozhodovací stupně atd.).
(2) Jde-li o výrobky, u kterých byl stanoven bilanční gestor, projednávají dodavatelsko-odběratelské vztahy odběratelské, popřípadě dodavatelské orgány středního článku řízení 8) s příslušným bilančním gestorem. Ve spojitosti s tím probíhají i potřebná jednání po dodavatelské i odběratelské linii. Je-li bilančním gestorem ústřední orgán, jednají s ním ústřední orgány odběratelů, popřípadě dodavatelů; v návaznosti na to probíhají jednání na nižších stupních řízení.
(3) O výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů se pořizují protokoly, není-li dále stanoveno jinak. Protokoly musí obsahovat nejméně údaje umožňující zpracování příslušných částí návrhů hospodářských plánů a rozbor případných rozporů spolu s návrhy na jejich řešení. Organizace v protokolu zpravidla též uvedou, jak jsou nebo budou projednané dodavatelsko-odběratelské vztahy smluvně zabezpečeny.
(4) Rozpory vzniklé při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů, které se nepodaří odstranit běžným jednáním, popřípadě zvláštními postupy stanovenými nadřízenými orgány, předloží organizace k rozhodnutí orgánům středního článku řízení; předpokladem je, že o nich předtím bezúspěšně jednali vedoucí (ředitelé) těchto organizací nebo jimi pověření náměstci. Rozpory, které orgány středního článku řízení nevyřeší, mohou být předloženy k rozhodnutí ústředním orgánům. Předpokladem je, že se rozpory týkají zabezpečení připravovaných úkolů prováděcích státních plánů a že o nich bezúspěšně jednaly statutární orgány nebo jimi pověření náměstci. Ústřední orgány mohou dohodnout, ve kterých dalších případech jim mohou nebo musí být rozpory předkládány.
(5) Rozpory předkládané k rozhodnutí nadřízeným orgánům musí být doloženy protokoly. Nadřízené orgány rozhodnou rozpory ve vzájemné dohodě bez zbytečného prodlení, nejpozději však ve lhůtách stanovených pro jednotlivé etapy plánovacího procesu, a rozhodnutí sdělí zúčastněným organizacím.
(6) Protokol v rozsahu, ve kterém není rozporný, je dokladem o tom, že v době jeho pořízení byla dodávka v souladu s možnostmi dodavatele a potřebou odběratele. 9) Požádá-li o to některá organizace, je tento protokol též podkladem, na jehož základě je druhá organizace povinna uzavřít smlouvu o přípravě dodávek, pokud příslušné předpisy 10) nestanoví ještě další podmínky. To platí obdobně pro rozhodnutí nadřízených orgánů.
(7) Zprávy o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů spolu se závěry, včetně návrhů na řešení případných rozporů, předkládají
- organizace nadřízeným orgánům středního článku řízení a tyto orgány ústředním orgánům ve stanovených lhůtách, 11) nestanoví-li nadřízené ústřední orgány ve vzájemné dohodě lhůty kratší; zprávy a protokoly musí být podepsány statutárními orgány,
- ústřední orgány Státní plánovací komisi a plánovacím komisím republik ve stanovených lhůtách; 11) zprávy a protokoly musí být podepsány vedoucími ústředních orgánů nebo jejich náměstky.
(8) Zprávy musí obsahovat zejména komplexní zhodnocení a rozbor rozporů v dodavatelsko-odběratelských vztazích, které se nepodařilo odstranit ani jednáním ústředních orgánů podle odstavce 4 a které se týkají zabezpečení připravovaných úkolů prováděcích státních plánů.
------------------------------------------------------------------
8) U vývozu organizace zahraničního obchodu.
9) Viz § 119 odst. 3 hospodářského zákoníku.
10) Např. § 3 odst. 1 vyhl. č. 104/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky stavebních prací, § 2 odst. 1 vyhl. č. 31/1972 Sb., o smlouvách o přípravě dodávek některých staveb.
11) Lhůty se stanoví zpravidla usnesením vlády ČSSR a vlád republik ke směrnicím.