§ 7
(1) Projekt jaderného zařízení může připouštět provoz jaderného zařízení při ztrátě bezpečnostní funkce fyzické bezpečnostní bariéry, je-li analýzou rizika pro vybrané provozní stavy jaderného zařízení s ohledem na existenci jiných fyzických bezpečnostních bariér prokázáno zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
(2) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění požadavků na uplatnění ochrany do hloubky zajistit, aby porucha systému, konstrukce nebo komponenty a ztráta bezpečnostní funkce v jedné úrovni ochrany do hloubky nesnížila účinnost bezpečnostních funkcí v následných úrovních ochrany do hloubky potřebných k nápravě nebo ke zmírnění důsledků iniciační události.
(3) Projekt jaderného zařízení může pro vytváření systémů následné úrovně ochrany do hloubky používat ze systémů předcházející překonané úrovně ochrany do hloubky jen systémy, konstrukce a komponenty, které
a) nebyly v průběhu rozvoje odezvy jaderného zařízení na vnější nebo vnitřní iniciační událost nebo scénář porušeny a
b) jsou od porušených nebo nepoužitelných částí systémů předcházející překonané úrovně ochrany do hloubky oddělitelné.
(4) Pokud postupy pro zvládání rozšířených projektových podmínek v projektu jaderného zařízení předpokládají použití alternativních systémů a postupů, zahrnujících uplatnění mobilních prostředků, projekt jaderného zařízení musí zajistit na jaderném zařízení vytvoření připojovacích míst, která
a) jsou fyzicky přístupná za rozšířených projektových podmínek,
b) umožňují dodržení pravidel radiační ochrany u zasahujících pracovníků a
c) zajišťují plánované použití mobilních prostředků.
(5) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí zajistit pro zvládání rozšířených projektových podmínek rozumně proveditelná technická a organizační opatření pro dosažení takové odolnosti jaderného zařízení, že
a) těžká havárie, která by mohla vést k časné radiační havárii nebo velké radiační havárii, je prakticky vyloučenou skutečností a
b) těžká havárie, která nepatří mezi prakticky vyloučené skutečnosti a která by mohla vést k radiační havárii, bude zvládána tak, že budou nutná nejvýše ochranná opatření podle § 104 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodů 2 a 3 atomového zákona.
(6) Projektem jaderného zařízení musí být stanovena a vyhodnocena rozumně proveditelná opatření pro zvládání postulované těžké havárie, která odpovídá typu jaderného zařízení, tak, aby
a) byla chlazena poškozená a tavící se aktivní zóna a skladované jaderné palivo nebo jaderný materiál, s nímž je manipulováno, a zadržena tavenina poškozené a tavící se aktivní zóny,
b) bylo zabráněno rozvoji následné štěpné řetězové reakce a
c) byly splněny bezpečnostní cíle projektu podle § 4 odst. 1 písm. c).
(7) Požadavek podle odstavce 6 musí být naplněn též v případě, je-li dokumentací projektu jaderného zařízení konzervativním přístupem prokázáno, že je výskyt těžké havárie prakticky vyloučenou skutečností.