§ 11
(1) Základní projektová východiska musí stanovit základní vnější projektové události pro území k umístění jaderného zařízení. Tyto základní vnější projektové události jsou mezní hodnotou zatížení systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízení vlastnostmi území a jejich kombinací, při které jsou s vysokou věrohodností plněny bezpečnostní cíle projektu jaderného zařízení.
(2) Pro stanovení základní vnější projektové události musí být zohledněny všechny události vyvolané vlastností území zahrnuté do posouzení území k umístění jaderného zařízení.
(3) Intenzita základní vnější projektové události musí být rovna intenzitě hodnocené vlastnosti území s četností výskytu jednou za 10 000 let nebo nižší, s výjimkou případů vlastností území, pro které musí být na základě použité metody posouzení území k umístění jaderného zařízení použity jiné četnosti výskytu vlastnosti území a odpovídající kritéria přijatelnosti pro zatížení intenzitou základní vnější projektové události.
(4) Základní vnější projektové události pro návrh a pro hodnocení odolnosti vybraných zařízení a systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost nezbytných pro zvládání havarijních podmínek a radiační havárie jaderných zařízení s jaderným reaktorem o tepelném výkonu vyšším než 50 MW musí
a) pro stanovení seismické odolnosti vycházet z postulovaného špičkového horizontálního zrychlení podloží stavební konstrukce, která nese tento systém, konstrukci nebo komponentu, o minimální hodnotě 1/10 hodnoty gravitačního zrychlení a
b) pro stanovení odolnosti proti náhodnému pádu letadla nebo jiného objektu vycházet z intenzity účinků pádu takového objektu, jehož četnost pádu na plochu, na níž může způsobit základní vnější iniciační událost, je vyšší než jednou za 10 000 000 let.