§ 49.
Jednací řeč.
(1) Vláda a představitelé funkcí senátních, jmenovitě předseda a místopředsedové senátu, výborů a komisí, zapisovatelé, zpravodajové, pořadatelé a kancelář senátní užívají v senátním jednání řeči československé.
(2) Projevy senátorů dějí se v řeči československé. Senátoři národnosti německé, ruské (maloruské), maďarské nebo polské mohou projevy činiti v jazyku své národnosti, nechtějí-li užiti jazyka československého.
(3) K samostatným návrhům, dotazům a interpelacím, podaným v jiné řeči než československé, má podavatel právo připojiti sám písemně překlad do řeči československé a překlad ten jest pak podkladem jednání. Neopatří-li senátor takového překladu, opatří překlad co nejdříve kancelář senátní a překlad ten jest pak podkladem jednání
(4) K návrhům formálním, pak věcným návrhům vedlejším, pozměňovacím a doplňovacím, o nichž senát neb výbor má jednati neb hlasovati, pokud nejsou podány v řeči československé, budiž navrhovatelem připojen překlad do českoslovenštiny, jinak se k nim nepřihlíží; tento překlad jest podkladem jednání; jsou-li však návrhy takové krátké a jednoduché a nezdržuje-li se tím jednání, může předseda podle svého uvážení dáti je přítomným tlumočníkem hned do českoslovenštiny přeložiti, překlad ústně dáti prohlásiti a do jednání neb hlasování je pojmouti.
(5) Podá-li se samostatný návrh (dotaz, interpelace) tak obsáhlý, aneb sejde-li se současně jich tolik v řeči německé, ruské (maloruské), maďarské nebo polské, že ,nelze senátní kanceláři překladu opatřiti ani do týdne, může předsednictvo návrhy (dotazy, interpelace) podavatelům vrátiti, aby připojili sami do týdne překlad do řeči československé; nestalo-li se tak, má se za to, že návrh (dotaz, interpelace) podán nebyl.
(6) Formule o slibu senátorů (§ 6) přečte se senátorům národnosti německé, ruské (maloruské), maďarské a polské též v jejich řeči a senátoři tito mohou ve své řeči slibovati. Rovněž při jmenovitém hlasování mohou tito senátoři užívati své řeči. Ustanovení prvé věty tohoto odstavce platí i o slibu předsedy a místopředsedů (§ 7), jsou-li některé z jmenovaných národností.
(7) V těsnopiseckých zprávách, případně v zápisech o schůzích senátu, uveřejní se projevy pronesené německy, rusky (malorusky), maďarsky nebo polsky v československém překladu, který, nepřipojil-li senátor sám do 48 hodin překladu, opatří kancelář senátní; v těsnopiseckých zprávách uveřejní se tyto projevy jako příloha též v jazyku, jimž byly předneseny.
(8) Předsednictvo senátu jest oprávněno překlad, který podle odst. 3., 4., 5. a 7. tohoto paragrafu připojil senátor sám, dáti přezkoumati a podle potřeby opraviti tlumočníkem a v takovém případě jest opravený překlad podkladem jednání a tisku.
(9) K písemné odpovědi představitelů vlády nebo senátních funkcí na dotaz neb interpelaci podanou v řeči německé, ruské (maloruské), maďarské nebo polské připojí se též (a při interpelacích i vytiskne) překlad do řeči tazatelovy.
(10) Žádost (petici) lze podati i v řeči německé, ruské (maloruské), maďarské nebo polské. Pro předsednictvo, případně pro výbor a senát opatří senátní kancelář o žádostech zprávu se stručným výtahem v řeči československé. Usnese-li se předsednictvo (výbor, senát) na odpovědi, připojí k ní - pokud žádost nebyla podána v řeči československé - senátní kancelář překlad do řeči žadatelovy.
(11) Zprávy presidenta republiky senátu (§ 64, č 6., úst. list.) vydají se tiskem též v překladu německém, ruském (maloruském), maďarském a polském, které obstarává senátní kancelář.
(12) Tlumočníky pro senát a kancelář ustanoví předsednictvo senátu; předseda výboru může funkci tou pověřiti též senátora.