§ 4.
Zasedání senátu.
(1) Senát schází se ke dvěma řádným zasedáním v roce: jarnímu a podzimnímu, kromě toho podle potřeby k zasedáním mimořádným, svolán byv presidentem republiky, výjimečně předsedou senátu (§ 28 úst. list.).
(2) Zasedání senátu se začíná a končí vždy zároveň se zasedáním poslanecké sněmovny (§ 29 úst. list.).
(3) Zasedání senátu se končí neb odročuje a senát se rozpouští prohlášením presidenta republiky (§§ 30 a 31 úst. list.).
(4) Skončilo-li se zasedání (§ 30, odst. 1, úst. list.), pokračuje senát při novém zasedání v pracích podle stavu, v jakém byly při ukončení skončeného zasedání. President republiky může však v dekretu, kterým prohlašuje zasedání za skončené, prohlásiti, že se práce senátní přerušují; tím veškeré věci, o nichž senát již před tím konečného usnesení neučinil, přestávají býti předmětem jednání senátu. Po takovém přerušení prací senátních může se v novém zasedání týž senát jen k návrhu vlády nebo iniciativního výboru za souhlasu vlády usnésti, že výboru, jemuž se přikazuje návrh zákona v předchozím zasedání již projednávány, se ukládá, aby pokračoval v poradě na základě výborových usnesení v předchozím zasedání již učiněných. O návrhu takovém rozhodne senát bez porady výborové a bez rozpravy prostým hlasováním; může jej však odkázati i výboru. Výbory, které senát prohlásil permanentními, mohou jednati i po skončení zasedání, souhlasí-li vláda.
(5) Bylo-li zasedání odročeno (§ 30, odst. 2., úst. list.), nastává v pracích senátu pouze přestávka; všecky výbory mohou i po odročení pokračovati ve svých pracích.