Čl. I.
Vládní nařízení č. 209/1940 Sb. a jeho příloha se mění a doplňují takto:
1. V § 2 vkládá se nový odstavec 5, který zní:
"(5) >>Účty podrobenými provisi<< jest v příloze tohoto nařízení (tab. 2, pol. A) rozuměti toliko ty účty, na kterých se účtuje proviso aspoň 1 ‰ z obratu při uzávěrce běžného účtu na jeho větší straně odčetně přenosu zůstatku a oněch částek, pro něž byl ihned připsán na vrub poplatek aspoň 1 ‰. S přenosem věřitelského zůstatku na větší straně účtu jest však naložiti jako s podrobeným provisi, činí-li obrat na této větší straně účtu v pololetí méně než dva a půl násobek tohoto zůstatku."
2. § 5, odst. 2 až 6 zní:
„(2) Úrokování vkladů na vkladní (spořitelní) knížky a na vkladní listy (tab. 1) počíná patnáctým úrokovým dnem po dni uložení a běží až do dne výplaty.
(3) Bez újmy práva peněžního ústavu trvati na smluvených podmínkách, které jsou pro něj příznivější, smí býti ze vkladu na vkladní (spořitelní) knížku nebo na vkladní list, uloženého se zákonnou výpovědní lhůtou (tab. 1, pol. A), vyplaceno měsíčně nejvýš 10.000 K. Výplata částek vyšších jest přípustná jen po výpovědi tříměsíční. S částkami, které přes ustanovení předešlých vět se předčasně vyplatí, jest pro výpočet úroků naložiti jako se zálohami a je jako takové úročiti (odstavec 4). Ministr financí jest zmocněn, aby zejména v případě mimořádné nouze změnil vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení uvedenou částku 10.000 K a tříměsíční výpovědní lhůtu; platnost této změny může býti obmezena na jednotlivé obvody.
(4) Úročiti vklad podle sazby vyšší, než která jest stanovena pro vklady se zákonnou výpovědní lhůtou (tab. 1, pol. A) nebo bez výpovědi (tab. 2, pol. A, F a L), jest dovoleno jen, je-li na dotčeném vkladovém účtu u peněžního ústavu (peněžního podniku) poznamenáno a ve stvrzence o tomto vkladu (vkladní knížce, spořitelní knížce, vkladním listu) zřetelně vyznačeno, že a jaká výpovědní lhůta byla smluvena. Výpověď vkladu,uloženého na takovou stvrzenku, jest platná jen, předloží-li se zároveň tato stvrzenka, a vkladu, uloženého v běžném účtě, jen, je-li písemná. Den, kdy výpověď byla dána a kdy výpovědní lhůta uplyne, jakož i částku, která byla vypověděna, jest poznamenati na vkladovém účtě, a jde-li o vklad, uložený na některou z uvedených stvrzenek, zároveň vyznačiti na této stvrzence; kromě toho u ústavů, které zaměstnávají alespoň jednu stálou úřednickou sílu, jest každou výpověď vkladu jakéhokoliv druhu zapsati ve vázané, stránka po stránce očíslované knize, v níž jsou jednotlivé zápisy opatřovány pořadovými čísly. Byla-li výpověď dána, není peněžní ústav (peněžní podnik) povinen přijmouti její odvolání, ani není povinen, dokud výpovědní lhůta ještě neprošla, přijmouti novou výpověď téhož vkladu nebo téže jeho části; byla-li však taková nová výpověď přijata, ruší onu dřívější, dosud nedospělou výpověď. Výpověď vkladu na vkladní (spořitelní) knížku a na vkladní list nebo části takového vkladu platí za odvolanou, nebyla-li vypověděná částka do 8 dnů po uplynutí výpovědní lhůty vybrána, a byla-li vypověděná částka vybrána jen zčásti, platí za odvolanou co do nevybraného zbytku. Vypověděnou částku vkladu v běžném účtě, která nebyla po uplynutí výpovědní lhůty vybrána anebo znovu vázána výpovědní lhůtou, jest s účinností ode dne následujícího poté, kdy výpovědní lhůta uplynula, přeúčtovati na vklad bez výpovědi. Vklad na pokladniční poukázku nesmí býti poté, co výpovědní lhůta prošla, úročen. Zásadně jest trvati na dodržení výpovědní lhůty a tudíž odepříti předčasnou výplatu vkladu nebo jeho části; výplatě rovná se přeúčtování vkladové částky na vklad bez výpovědi nebo s výpovědí kratší než dosavadní. S částkou, jež snad přesto se předčasně vyplatí, jest pro výpočet úroků naložiti jako se zálohou, která musí býti úročena aspoň sazbou, která sazbu tohoto vkladu převyšuje o jednu čtvrtinu.
(5) Pod následky podle § 25, odst. 2 a podle § 28 jest zakázáno obcházeti ustanovení předešlých odstavců jakýmkoli způsobem, zejména převzetím placení předepsaných srážek s úroků; vyúčtováním vyšší částky vkladu, než která byla ve skutečnosti složena; poskytováním úroku podle sazeb pro vklady s výpovědí, aniž jest šetřeno ustanovení odstavce 4; neúčtováním hotových výloh (na př. poštovného, kolků, nikoli však nákladu na tiskopisy) vkladateli; nedodržováním podmínek, za kterých jest podle § 6 přípustné vyšší úročení vkladu účelového, nebo předstíráním, že jde o takový vklad, a pod.
Poskytovat! úrok ze vkladu podle sazby nižší jest přípustné; rovněž jsou přípustné úmluvy peněžních ústavů (peněžních podniků) o dodržování sazeb nižších, než které jsou pro vklady stanoveny."
3. Za § 6 vsunuje se nový § 6a, který zní:
Dokud budou pokladniční poukázky v oběhu, stanoví se pro ně, jsou-li bez výpovědi splatné, sazba 1 1/4 %; jsou-li splatné po výpovědi aspoň 2měsíční a byly-li vydány pražskými spořitelnami, zemskými úvěrními ústavy, Zemským úvěrním fondem živnostenským v Praze a Zemským malorolnickým fondem úvěrním v Praze, sazba 1 5/8 %, jinak sazba 1 3/4 %.“
4. § 8 mění se takto:
a) v odstavci 4, písm. a) připojí se ke konci první věty tato slova: „ nikoliv však více než 1/8 % měsíčně.";
b) v odstavci 5 slova: „jak ustanoví ministr financí v dohodě s předsedou nejvyššího úřadu cenového, po případě vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení" nahradí se slovy:„jak to bylo dosud obvyklé anebo jak to připouští vyhláška ministra financí ze dne 24.prosince 1935, č. 252 Sb., literou se stanoví podmínky a míra náhrad a odměn při zápůjčkách (úvěrech); nové náhrady a odměny anebo jejich zvýšení jsou přípustné,pokud jsou v ostatním říšském území všeobecně závazně upraveny nebo nařízeny anebo jsou obsaženy v usneseních bankovních sdružení nebo ve směrnicích skupin úvěrních ústavů".
5. § 15 mění se takto:
a) v odstavci 1, větě první za slovem „členské" vypouští se slovo „úsporné";
b) odstavec 2 zní:
„(2) Spotřební a jiná neúvěrní společenstva nesmějí přijímati vklady (tab. 7) bez výpovědi nebo na výpověď kratší než tříměsíční ; totéž platí i o přijímání peněz nepeněžními podniky (tab. 8). Úročiti vklad (uložený peníz; dále jen „vklad") podle sazby, přípustné pro vklady vázané výpovědí aspoň šestiměsíční, jest dovoleno jen, je-li na dotčeném vkladovém účtě u společenstva, pokud se týká u podniku, poznamenáno a v dokladu o tomto vkladu (členské knížce, zúčtovací knížce, kontrolní knížce, a pod.) zřetelně vyznačeno, jakou výpovědní lhůtou jest vklad vázán. Výpověď jest platná jen, je-li písemná. Den, kdy výpověď byla dána, a částku, která byla vypověděna, jest poznamenati na vkladovém účtě a vyznačiti zřetelně na dokladu o vkladu; kromě toho, jde-li o jiný než členský vklad u spotřebního nebo jiného neúvěrního společenstva (odstavec 1), jest každou výpověď zapsati ve vázané, stránka po stránce očíslované knize, v níž jsou jednotlivé i zápisy opatřovány pořadovými čísly. Byla-li výpověď dána, není podnik (společenstvo) povinen přijmouti její odvolání, ani není povinen, dokud výpovědní lhůta ještě neprošla, přijmouti novou výpověď téhož vkladu nebo téže jeho části; byla-li však taková nová výpověď přijata, ruší onu dřívější nedospělou výpověď. Výpověď vkladu nebo jeho části platí za odvolanou, nebyla-li vypověděná částka do 8 dnů po uplynutí výpovědní lhůty vybrána, a byla-li vypověděná částka vybrána jen zčásti, platí za odvolanou co do nevybraného zbytku. Zásadně jest trvati na dodržení výpovědní lhůty a tudíž odepříti předčasnou výplatu vkladu nebo jeho části; výplatě rovná se přeúčtování vkladové částky, na vklad bez výpovědi nebo s výpovědí kratší. S částkou, jež se snad přesto předčasně vyplatí, jest pro výpočet úroků naložiti jako se zálohou, která musí býti úročena aspoň sazbou, jež sazbu tohoto vkladu převyšuje o jednu čtvrtinu.";
c) v odstavci 4 slova: „poskytováním úroku podle sazby pro vklady s výpovědí, aniž jest šetřeno ustanovení odstavce 2; “nahrazují se a doplňují slovy: „nedodržováním ustanoveni odstavce 2; neúčtováním hotových výloh vkladateli;".
6. Za § 15 vsunuje se nový § 15a, který zní:
„Nepeněžní podniky, u kterých jest zařízeno přijímání peněz od vlastních zaměstnanců na úrok a které jsou jako takové z toho zavázány, musí tato zařízení zrušiti do 31. prosince 1943.“
7. V § 17, odst. 3 slova: „jak ustanoví ministr financí v dohodě s předsedou nejvyššího úřadu cenového vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení" nahrazují se slovy: „jak to vyhláška ministra financí č. 252/1935 Sb. připouští".
8. Tabulky 1, 2, 7, 8 a 10 přílohy vládního nařízení č. 209/1940 Sb. nahrazují se tabulkami 1, 2, 7, 8 a 10 přílohy tohoto vládního nařízení, tabulka 3 se zrušuje a tabulky 4, 5,6, 9 a 11 mění se takto:
a) v tabulce 4, položce E vypustí se slova: „nejméně však 5 %“ a poznámka 1 mění se takto:
„1. V sazbách v této tabulce stanovených zahrnuty jsou veškeré poplatky, náhrady a odměny, až na ty, které jsou přípustné podle § 8, odst. 1 a 3 až 5.“;
b) v tabulce 5, položce N vypustí se slova: „nejméně však 5 %“ a poznámka 1 mění se takto:
„1. V sazbách v této tabulce stanovených zahrnuty jsou veškeré poplatky, náhrady a odměny, až na ty, které jsou přípustné podle § 8, odst. 1 až 5.“;
c) v tabulce 6, položce L vypustí se slova: „nejméně však 5 %“ a dosavadní poznámka v téže tabulce nahrazuje se těmito poznámkami:
„1. V sazbách v této tabulce stanovených zahrnuty jsou veškeré poplatky, náhrady a odměny, až na ty, které jsou přípustné podle § 8, odst. 1 a 3 až 5.
2. Sazby stanovené v položkách F až K nesmějí činiti více než sazba stanovená v položce L, zvýšená o úvěrovou provisi [§ 8, odst. 4, písm. a)].“;
d) v tabulkách 9 a 11 mění se poznámka takto:
„V sazbách v této tabulce stanovených zahrnuty jsou veškeré poplatky, náhrady a odměny, až na ty, které jsou přípustné podle § 17, odst. 1, 3 a 4.“.