§ 2
Hlediska třídění příjmů a výdajů
(1) Z hlediska odpovědnostního se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu, a to podle správců kapitol. 1)
(2) Z hlediska druhového se třídí všechny příjmy a výdaje podle § 1 odst. 1, a to podle příjmových a výdajových druhů. Pro účely určení výdajového druhu se výdaje člení podle svého právního důvodu na výdaje na nákupy, kterými jsou výdaje, proti kterým stojí přímá protihodnota, transfery, kterými jsou výdaje, proti kterým přímá protihodnota nestojí, a půjčené prostředky. Výdaji na nákupy jsou výdaje na pořízení hodnot a náhrady. Výdaji na pořízení hodnot jsou výdaje na pořízení věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv a výdaji na náhrady jsou výdaje na odškodnění újmy, zejména na úhradu vynaložených nebo nazmar přišlých hodnot. Výdaje na náhrady se dělí na výdaje na náhrady za způsobenou újmu a výdaje na náhrady za nezpůsobenou újmu. Způsobenou újmou se rozumí újma, kterou organizace způsobila nebo která vznikla při plnění povinností v její prospěch. Nezpůsobenou újmou se rozumí újma, kterou organizace nezpůsobila a která ani nevznikla při plnění povinností v její prospěch. Výdajovým druhem se pro účely této vyhlášky rozumí u výdajů na nákupy druh pořizovaných věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv nebo druh náhrady a u transferů a půjčených prostředků druh podpory, kterou transfer nebo půjčené prostředky představují, a druh příjemce této podpory. Příjmovým druhem se pro účely této vyhlášky rozumí právní důvod platby, která organizaci plyne. Je-li tímto právním důvodem právo na odměnu nebo jiné plnění za poskytnutí věci, služby, práce, výkonu nebo práva, rozlišuje se druh této věci, služby, práce, výkonu nebo práva. Je-li jím právo na transfer nebo přenechání peněžních prostředků s tím, že mají být vráceny, rozlišuje se druh přijímané podpory nebo zdroj transferu nebo půjčených prostředků. Je-li jím právo na výnos daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, rozlišuje se druh daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění. Je-li jím něco jiného, například právo na náhradu škody, na splátky půjčených prostředků, na vrácení předmětu bezdůvodného obohacení či na pojistné plnění, nebo je to příjem inkasovaný omylem nebo neoprávněně, rozlišuje se druh tohoto práva nebo jiného důvodu, z něhož příjem vznikl.
(3) Z hlediska odvětvového se třídí příjmy a výdaje podle odvětví. Výdaje podle § 1 odst. 1 se z tohoto hlediska třídí všechny a z příjmů jen nedaňové a kapitálové příjmy a příjmy z převodů z vlastních fondů obcí, krajů, regionálních rad regionů soudržnosti a dobrovolných svazků obcí s výjimkou příjmů ze splátek půjčených prostředků. Odvětvím se pro účely této vyhlášky rozumí druh činnosti, z které příjmy plynou nebo na kterou se výdaje vynakládají, nebo zaměření právního subjektu, který finanční prostředky, které organizace získává jako příjmy, organizaci poukazuje nebo odevzdává nebo jemuž organizace finanční prostředky poskytuje za účelem jeho podpory.
(4) Z hlediska konsolidačního se třídí výdaje vynakládané uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, na které se vztahuje tato vyhláška, a příjmy vznikající uvnitř této soustavy, a to v případě, že skutečnost, že jde o tyto příjmy a výdaje, není vyjádřena již v druhovém třídění. Výdaji vynakládanými uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, na které se vztahuje tato vyhláška, se rozumějí výdaje podle § 1 odst. 1, kterými se vynakládají finanční prostředky, které, když jsou přijaty svými příjemci, představují příjmy podle § 1 odst. 1. Příjmy vznikajícími uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, na které se vztahuje tato vyhláška, se rozumějí příjmy podle § 1 odst. 1, kterými se přijímají finanční prostředky vynaložené jejich plátci jakožto výdaje podle § 1 odst. 1. Tyto příjmy a výdaje se třídí podle stupňů konsolidace. Stupněm konsolidace se pro účely této vyhlášky rozumí okruh veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, mezi nimiž peněžní převody, představující na jedné straně výdaje těchto rozpočtů a fondů a na druhé straně jejich příjmy, probíhají. Stupeň konsolidace je určen podle toho, jak se údaje o těchto příjmech a výdajích sumarizují.
(5) Z hlediska podkladu pro změnu rozpočtu se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu podle druhů podkladu pro změnu rozpočtu, která příjem umožňuje nebo k výdaji opravňuje. U příjmů se druhem podkladu pro změnu rozpočtu rozumí skutečnost, zda umožňují výdaje nad schválený rozpočet a z jakého právního důvodu, a u výdajů oprávnění, na základě kterých organizační složka státu výdaje provádí.
(6) Z hlediska prostorového původu příjmů a výdajů se třídí příjmy a výdaje rozpočtů a ostatních peněžních fondů obcí, krajů, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí s výjimkami uvedenými v § 1 odst. 1 písm. g) (dále jen "územní rozpočty"), státního rozpočtu, rezervních fondů organizačních složek státu a rozpočtů státních fondů podle toho, zda zdrojem příjmů nebo výdajů je tuzemsko nebo zahraničí. Zahraničními zdroji se rozumějí peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů 3), z peněžních fondů Organizace Severoatlantické smlouvy a odjinud ze zahraničí. Zdrojem příjmů se rozumí, zda přijaté peněžní prostředky pocházejí z tuzemských nebo ze zahraničních zdrojů. Zdrojem výdajů se rozumí, zda se vydané peněžní prostředky považují za kryté příjmy z tuzemských nebo ze zahraničních zdrojů. Z příjmů územních rozpočtů se tímto způsobem třídí jen příjmy ze zahraničních zdrojů a přijaté transfery určené na výdaje, kterými se spolufinancují programy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie 7) a jiné akce spolufinancované ze zahraničních zdrojů (dále jen "výdaje na spolufinancování"), a z výdajů územních rozpočtů jen výdaje ze zahraničních zdrojů a výdaje na spolufinancování.
(7) Z hlediska původu zdroje příjmů a výdajů se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu, rezervních fondů organizačních složek státu, státních fondů a územních rozpočtů podle toho, zda zdrojem je tuzemsko, rozpočet Evropské unie, finanční mechanismy 3), jiné peněžní prostředky ze zahraničí nebo peněžní fondy Organizace Severoatlantické smlouvy, a podle jednotlivých peněžních fondů, programů a projektů a mezinárodních smluv o finančních mechanismech. Z příjmů územních rozpočtů se tímto způsobem třídí jen příjmy ze zahraničních zdrojů a přijaté transfery určené na výdaje na spolufinancování a z výdajů územních rozpočtů jen výdaje ze zahraničních zdrojů a výdaje na spolufinancování.
(8) Z hlediska příslušnosti výdajů ke zvlášť sledovaným celkům se třídí výdaje státního rozpočtu na dílčí průřezové ukazatele uvedené v příloze zákona o státním rozpočtu, které nejsou definovány prostřednictvím ostatních třídění stanovených touto vyhláškou, a podle dalších zvlášť sledovaných celků.
(9) Z hlediska příslušnosti výdajů k programům podle § 12 a 13 rozpočtových pravidel se třídí výdaje státního rozpočtu na tyto programy a jejich nižší celky.
(10) Z hlediska účelu rozpočtového přesunu se třídí výdaje státního rozpočtu, k nimž organizační složku státu opravňují rozpočtové přesuny od organizačních složek státu patřících do jiných kapitol, 4) podle kapitol, z nichž se tyto rozpočtové přesuny uskutečnily, a podle roku a pořadí vzniku účelu. Účelové třídění je povinné pro výdaje, k nimž organizační složku státu opravňují rozpočtové přesuny z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Pro výdaje, k nimž organizační složku státu opravňují rozpočtové přesuny od organizačních složek státu patřících do jiných kapitol než Všeobecná pokladní správa, je účelové třídění povinné, jestliže tak stanoví Ministerstvo financí. V ostatních případech rozhodne organizační složka státu o tom, zda a které své výdaje bude třídit z hlediska účelu rozpočtového přesunu.
(11) Z hlediska věcné podstaty příjmů a výdajů se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu podle strukturovaných celků. Strukturovanými celky se pro účely této vyhlášky rozumějí ukazatele příjmů nebo výdajů státního rozpočtu, které potřebují správci kapitol nebo Ministerstvo financí k výkonu státní správy v oblasti příjmů a výdajů státního rozpočtu, zejména ke stanovení rozpočtu specifických ukazatelů v zákoně o státním rozpočtu na příslušný rok 14) a k evidenci jeho plnění.
(12) Z hlediska účelů transferů se třídí výdaje státního rozpočtu a státních fondů, které mají povahu transferů územním rozpočtům, příjmy územních rozpočtů z těchto transferů a výdaje těchto rozpočtů, které jsou těmito transfery kryté, a to podle toho, z které kapitoly nebo z kterého státního fondu se transfer poskytuje nebo zda se poskytuje z Národního fondu, a podle pořadí transferu. Z hlediska účelů transferů se třídí i výdaje rozpočtů regionálních rad, které mají povahu transferů územním rozpočtům, příjmy územních rozpočtů z těchto transferů a výdaje těchto rozpočtů, které jsou těmito transfery kryté.
------------------------------------------------------------------
1) § 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
3) § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 26/2008 Sb.
4) § 21, § 24a a § 47 odst. 1 písm. b) bod 6 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákonů č. 26/2008 Sb., č. 421/2009 Sb. a č. 465/2011 Sb.
7) § 3 písm. j) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákonů č. 26/2008 Sb. a č. 465/2011 Sb.
14) Například příloha č. 4 k zákonu č. 336/2018 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2019.