§ 2.
Nároku na podporu v nezaměstnanosti nemá:
1. Kdo stávkuje nebo je z práce vyloučen po dobu stávky nebo výluky. Za výluku se nepokládá dočasné propuštění zaměstnanců způsobené nedostatkem surovin či polotovarů, nebo zastavením dopravy bez viny propuštěných ze zaměstnání, byť nedostatek vznikl v důsledku stávky či výluky;
2. kdo byl vlastní vinou ze zaměstnání propuštěn nebo kdo dobrovolně práci opustí bez závažné příčiny;
3. kdo pro své tělesné nebo duševní vlastnosti není pravidelného zaměstnání schopen;
4. kdo požívá nemocenského od některé nemocenské pokladny;
5. kdo požívá vyživovacího příspěvku podle zákona ze dne 23. září 1919, č. 530 Sb. z. a n., a ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n.;
6. kdo má majetek, důchod, nebo jiný příjem, zabezpečující jeho nezbytnou výživu po dobu nezaměstnanosti;
7. kdo se zdržuje mimo území republiky Československé;
8. sezonní dělníci vyjma ty, kterým bude nárok na podporu nařízením dle § 19 přiznán.