§ 3
(1) Příslušník SVS se propustí:
1. ukáže-li se dodatečně, že nevyhovuje podmínkám stanoveným v § 2, odst. 2, písm. a),
2. ukáže-li se za služby na zkoušku (§ 5, odst. 1), že není k službě způsobilý nebo stane-li se tělesně ke službě nezpůsobilým, aniž nabyl nároku na výslužné,
3. uznal-li soud v rozsudku také na ztrátu hodnosti,
4. bylo-li vysloveno jeho propuštění v řízení kárném,
5. žádá-li za propuštění; před uplynutím čtyřleté povinné služby (§ 5, odst. 2) lze žádosti vyhověti, jen jsou-li pro to závažné důvody.
(2) Z dosavadního veřejného pensijního zaopatření příslušníka SVS, který byl propuštěn, nevznikají veřejnému zaměstnavateli jiné závazky a propuštěnému příslušníku SVS jiná práva, než jak určují ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění, týkající se přestupů z národního pojištění do veřejného pensijního zaopatření a naopak, s rozdílem, že se za den přestupu do národního pojištění považuje již den rozvázání služebního poměru propuštěného příslušníka SVS.