§ 8.
Dělnické pojištění starobní a invalidní a pojištění pozůstalých.
(1) Německé právní předpisy, jimiž upraveno dělnické pojištění starobní a invalidní a pojištění pozůstalých, pozbývají platnosti dne 30. dubna 1920 (pokud jde o obce Hať a Pišť, dne 15. března 1923) (rozhodný den). Osoby, jejichž nároky z povinného pojištění invalidního a starobního podle příslušných právních předpisů německých v rozhodný den ještě nezanikly, pokračují v pojištění v prvé třídě platové podle československého zákona o pensijním pojištění, při čemž doba ztrávená v povinném pojištění podle německých právních předpisů se započítává; osoby však, jež v rozhodný den nebyly zaměstnány v podniku ležícím na odstoupeném území, mají nárok na pokračování v pojištění jen tehdy, vstoupily-li do takového zaměstnání nejpozději do šesti měsíců po rozhodném dni a měly-li v rozhodný den na odstoupeném území bydliště. Provádění tohoto pojištění přejímá zemská úřadovna Všeobecného pensijního ústavu v Opavě počínaje dnem 1. ledna 1920 (pokud jde o obce Hať a Pišť, dnem 16. března 1923) až do 1. července 1926, t. j. do doby, kdy nabudou účinnosti ustanovení o invalidním a starobním pojištění podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Z pojistného poule předpisů o pensijním pojištění hradí 2 /3 stát, 1/6 zaměstnavatel a 1/6 zaměstnanec.
(2) Důchody, příslušnými říšskoněmeckými nositeli pojištění do 31. prosince 1919 (pokud jde o obce Hať a Pišť, do 15. března 1923) pravoplatně přiřčené, budou dále vypláceny zemskou úřadovnou Všeobecného pensijního ústavu v Opavě pod podmínkou, že důchodce zvolil si do 31. prosince 1921 (pokud jde o obce Hať a Pišť, do 31. prosince 1923) (rozhodná doba) na odstoupeném území bydliště, bydlí-li od té doby nepřetržitě v republice Československé a nastal-li pojistný případ, z něhož svůj nárok odvozuje, ze zaměstnání v podniku ležícím na odstoupeném území; je-li však důchodce státním občanem československým, nevyžaduje se, aby pojistný případ nastal ze zaměstnání v podniku ležícím na území odstoupeném a aby důchodce bydlel od rozhodné doby nepřetržitě v republice Československé.
(3 ) O nárocích z pojistných případů, o nichž nebylo do 30. dubna 1920, pokud se týče do 15. března 1923 ještě pravoplatně rozhodnuto, rozhodne nový nositel podle právních předpisů československých.
(4) úhradu pojistných závazků, uložených tímto nařízením československým nositelům pojištění podle §§ 7 a 8, poskytne stát, pokud se nedocílí úhrady z pojistného, po případě z provedení -či. 312 mírové smlouvy Versailleské.
(5) Pokud v pojištění podle §§ 7 a 8 pro zařazení, přiznání a výši pojistných dávek směrodatnou je výše služného nebo výdělku, budiž pro zařazení pojištěnce a výměru dávek důchodců z obcí Hati a Piště za dobu povinného pojištění před 16. březnem 1923 vzato za základ služné (výdělek), jehož požíval zaměstnanec stejné kategorie, pracující v podobném podniku na Hlučínsku.