CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 32/2016 Sb.m.s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje konsolidovaný text Dohody o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP) (kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2014 Sb. m. s. o sjednání Dohody o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP)) 7.3.2 Shoda celé skříně

7.3.2 Shoda celé skříně

32/2016 Sb.m.s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje konsolidovaný text Dohody o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP) (kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2014 Sb. m. s. o sjednání Dohody o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP))

7.3.2 Shoda celé skříně

Vnější skříň musí mít K součinitel K ≤ 0.40 W/m2.K.

Vnitřní povrch skříně se nesmí lišit o více než 20 %.

Dopravní nebo přepravní prostředek musí splňovat:

P > 1.75 * K * S * ΔT
nominal body body

Kde:

P je jmenovitý chladící výkon více-teplotní chladící jednotky
nominal

K je hodnota K součinitele vnější skříně
body

S je vnitřní povrch celé skříně
body

ΔT je rozdíl v teplotách mezi vnitřkem a vnějškem skříně


7.3.3 Stanovení chladících požadavků chladících výparníků

S přepážkami v daných polohách, se požadavek chladícího výkonu každého chladícího výparníku vypočte takto:

P = (S - ∑S ) * K * ΔT + ∑T + ∑(S * K * ΔT
chilled demand chilled-comp bulk body ext ext bulk bulk int)

Kde:

K je hodnota K součinitele vnější skříně dána ATP protokolem
body o zkoušce,

S je povrch chlazené komory s přepážkami v daných polohách,
chilled-comp

S je povrch přepážek,
bulk

K je hodnota K součinitele přepážek dána tabulkou v oddíle
bulk 8.3.7,

ΔT je rozdíl v teplotách mezi chlazenou komorou a venkovní
ext teplotou +30 °C vně skříňě,

ΔT je rozdíl v teplotách mezi chlazenou komorou a jinými
int komorami. Pro neklimatizované komory je použita pro výpočet
teplota +20 °C.


7.3.4 Stanovení chladících požadavků mrazících komor

S přepážkami v daných polohách, se požadavek chladícího výkonu každé mrazící komory vypočte takto:

P = (S - ∑S ) * K * ΔT + ∑(S * K * ΔT )
frozen demand frozen-comp bulk body ext bulk bulk int

Kde:

K je hodnota K součinitele vnější skříně dána ATP protokolem
body o zkoušce,

S je povrch mrazící komory s přepážkami v daných polohách,
frozen-comp

S je povrch přepážek,
bulk

K je hodnota K součinitele přepážek dána tabulkou v oddíle
bulk 8.3.7,

ΔT je rozdíl v teplotách mezi mrazící komorou a venkovní
ext teplotou +30 °C vně skříňě,

ΔT je rozdíl v teplotách mezi mrazící komorou a jinými
int komorami. Pro izotermické komory je použita pro výpočet
teplota +20 °C.


7.3.5 Stanovení skutečného chladícího výkonu mrazících výparníků

Skutečný chladící výkon, s přepážkami v daných polohách, se vypočte takto:

P = P * [1 - ∑(P /P )]

eff-frozen-evap ind-frozen-evap eff-chilled-evap ind-chilled-evap

Kde:

P je skutečný chladící výkon mrazícího výparníku s daným

eff-frozen-evap nastavením,

P je samostatný chladící výkon mrazícího výparníku při -20 °C,

ind-frozen-evap

P je skutečný chladící výkon každého chladícího výparníku

eff-chilled-evap s daným nastavením, jak je uvedeno v oddíle 8.3.6

P je samostatný chladící výkon při -20 °C pro každý chladící

ind-chilled-evap výparník

Tato výpočtová metoda je chválené pouze pro více-teplotní mechanické chladící jednotky s jednoduchým jednostupňovým kompresorem. Pro více-teplotní chladící jednotky svíce než jedním kompresorem takovým jako je soustava systémů nebo jednotek s dvou-stupňovým kompresním systémem, kde chladící výkony mohou být současně udržovány v mrazících nebo chladících komorách, tato výpočtová metoda nesmí být použita, protože vede k podcenění skutečného chladícího výkonu. Pro takovýto dopravní nebo přepravní prostředek, musí být skutečný chladící výkon interpolací mezi skutečným chladícím výkonem měřeným s dvěma různými tepelnými zátěžemi uvedenými v protokolu o zkoušce předepsaným v oddíle 8.2.4.