Článek 12
Licenční poplatky
1. Licenční poplatky, mající zdroj v jednom smluvním státě, které pobírá rezident druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Licenční poplatky uvedené v pododstavci a) odstavce 3, které skutečně vlastní rezident jednoho smluvního státu, mohou být zdaněny pouze v tomto státě. Licenční poplatky uvedené v pododstavci b) odstavce 3 mohou být zdaněny také ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, a v souladu s právními předpisy tohoto státu, avšak je-li příjemce, který je skutečným vlastníkem licenčních poplatků, rezidentem druhého smluvního státu, částka daně takto stanovená nepřesáhne 10 % hrubé částky licenčních poplatků.
3. Výraz "licenční poplatky" použitý v této smlouvě označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití:
a) autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému včetně kinematografických filmů nebo filmů nebo pásek nebo jiných prostředků obrazové či zvukové reprodukce;
b) patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo výrobního postupu nebo jiného obdobného práva nebo majetku, nebo průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké.
Výraz "licenční poplatky" rovněž zahrnuje platby pocházející z prodeje takovýchto práv nebo majetku, které jsou vázány na produktivitu, využívání nebo další prodej.
4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem v jednom smluvním státě, vykonává nebo vykonával v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává nebo vykonával v tomto druhém státě nezávislé povolání ve stálé základně tam umístěné, a jestliže tyto licenční poplatky lze přičítat této stálé provozovně nebo stálé základně. V tomto případě se použijí ustanovení článku 7 (Zisky podniků) nebo článku 14 (Nezávislá povolání) podle toho, o jaký případ jde.
5. Jestliže částka licenčních poplatků, které se vztahují k užití, právu nebo informaci, pro něž jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo které jeden i druhý udržuje s třetí osobou, z jakéhokoliv důvodu částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka platů, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna podle právních předpisů každého smluvního státu s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
6. Pro účely tohoto článku:
a) S licenčními poplatky bude nakládáno jako s majícími zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je tento smluvní stát sám nebo jeho nižší správní útvar nebo místní orgán tohoto státu nebo osoba, která je pro daňové účely rezidentem tohoto státu. Jestliže však osoba platící licenční poplatky, ať je nebo není rezidentem v některém smluvním státě, má ve smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, které jdou k tíži této stálé provozovny nebo stálé základny, má se za to, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.
b) Pokud nelze podle pododstavce a) nakládat s licenčními poplatky jako s poplatky majícími zdroj v jednom smluvním státě, bude s licenčními poplatky, placenými za užití nebo za právo na užití v jednom smluvním státě jakéhokoliv majetku nebo práva popsaného v odstavci 3, nakládáno jako s poplatky majícími zdroj v tomto státě.