§ 5
Vznik a trvání nároku. Ochranná lhůta
(1) Dávky nemocenské péče náleží účastníkům a jejich rodinným příslušníkům, jestliže podmínky rozhodné pro jejich poskytnutí se splnily v době
a) účasti na nemocenské péči,
b) po kterou účastník pobírá nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství,
c) ochranné lhůty.
(2) Ochranná lhůta činí 7 dnů od zániku účasti na nemocenské péči (§ 4); jestliže však účastník byl naposledy účasten nemocenské péče po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy účasten nemocenské péče. U žen, jejichž činná služba skončila v době těhotenství, činí ochranná lhůta vždy 6 měsíců.
(3) Ustanovení o ochranné lhůtě se nevztahují na účastníky, kteří po zániku účasti na nemocenské péči mají nárok na dávky podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců nebo podle jiných předpisů.
(4) Na nemocenskou péči nemají nárok osoby, které žijí trvale v cizině z důvodů jiných než služebních.