§ 6.
Jestliže vlastník odňal pachtýři neb jeho rodině pozemek po 1. srpnu 1914 proto, aby si zjednal vyšší pachtovné nebo z jiných důvodů, proti jeho vůli bez podstatné příčiny, přísluší požadovací právo (§§ 1 až 3) tomuto pachtýři, jeho manželce neb jeho dědicům, byl-li pozemek před tím v pachtu jeho nebo jeho manželky nebo jejich rodin nejméně od 1. října 1901.
Tomu nevadí, že pozemek jest nyní ve vlastní správě vlastníkově nebo v pachtu (i drobném) osoby třetí.
Totéž platí o pachtýři, který po 1. srpnu 1914 vzdáti se musil pachtu takového pozemku, donucen byv válečnými poměry, zejména tím, že byl povolán k službě vojenské nebo k válečným úkonům, nebo že byl internován nebo uvězněn pro činy politické.
Předpisy toho paragrafu neplatí, když pozemek byl zatím zastavěn nebo proměněn v zahradu, vinici, rybník nebo stal se součástí podniku průmyslového, horního nebo dopravního, nebo když ho bylo použito k úpravě vodního toku; vlastník pozemku jest však povinen pachtýři neb jeho rodině postoupiti do vlastnictví jiný pozemek stejné výměry nebo stejné hodnoty.