Čl. 40.
Řízení o včítání.
(1) Dal-li si podnikatel textilní suroviny všeho druhu, přásty, příze, nitě, tkaniny, stuhy, stávkové (trikotové) a síťovité látky, stávkové (trikotové) a síťovité zboží, krajky, výšivky nebo zboží prýmkařské v tuzemsku někým jiným zušlechtiti ve mzdě, je oprávněn zmenšiti daň, kterou je povinen odvésti za splátkové období (vyměřovací období), o daň z obratu připadající na mzdu, kterou zaplatil v témže časovém období za zušlechtění.
(2) Za zušlechtění podle odstavce 1 se považuje vyváření, apretování, postřikování, potiskování, bílení, dekatování, odtučňování, barvení, gaufrování, hlazení, motání, impregnování, kalandrování, česání, karbonisování, leštění, mercerování, moirování, nopování, zdraštění, lemování, střihání, šlichtování, požehování, třídění, soukání, valchování, praní, skání a opracování nebo zpracování tkanin na zboží celně-sazebních čísel 506 A až D (na př. na knihařská plátna, snímací tkaniny, voskované plátno, olejované plátno nebo na kožené plátno).
(3) Podnikatel je povinen jméno zušlechťovatele a úplatu jemu zaplacenou za zušlechtění prokázati knihami. Čl. 10, odst. 2, 3 a 5 se tu použije obdobně, úhrn částek za celé vyměřovací období, o něž se zmenšuje (odstavec 1) povinná daň, je podnikatel povinen vyznačiti zvlášť v přiznání k dani z obratu za dotčené vyměřovací období, a to odděleně za každé splátkové období.