Čl. 1.
Tuzemsko, Cizina.
(1) Za tuzemsko se přechodně považují pouze země Česká a Moravskoslezská, čítajíc v tom území zemí České a Moravskoslezské, která byla v roce 1938 obsazena cizí mocí. Cizinou se rozumí území, které se podle předcházející věty nepovažuje za tuzemsko.
(2) Provádí-li se obrat tuzemsku, nezáleží pro zdanění na tom, zda podnikatel jest československým či cizím státním příslušníkem, zda má své bydliště nebo sídlo v tuzemsku, zda v tuzemsku udržuje provozovnu a vydává účet nebo přijímá platbu.
(3) Za tuzemsko se považují území, která nepatří k území státu je oprávněn zdaňovati obraty, které jsou na těchto územích prováděny. Ministr financí oznámí správním opatřením, která území to jsou. § 33, odst. 1, druhá a třetí věta vládního nařízení ze dne 25. září 1940, č. 314 Sb., o dani z obratu platí ve stejném smyslu.