CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 313/2000 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Příloha č. 1 - Stanovené technické požadavky při kusovém ověřování a opakovaném kusovém ověřování stanovené střelné zbraně

Příloha č. 1 - Stanovené technické požadavky při kusovém ověřování a opakovaném kusovém ověřování stanovené střelné zbraně

313/2000 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Příloha č. 1

Stanovené technické požadavky při kusovém ověřování a opakovaném kusovém ověřování stanovené střelné zbraně

1. Prohlídka stanovené střelné zbraně před zkušební střelbou

1.1 Stanovená střelná zbraň nesmí před zkušební střelbou vykazovat stopy koroze, černící nebo jiné lázně, nesmí mít poškozenou pažbu a její označení musí odpovídat § 18 odst. 2 zákona.

1.2 Stanovená střelná zbraň nesmí mít zejména

a) výrobní vady ve vývrtu a v nábojové komoře, jako jsou prohlubně, rysky, prolomeniny a jiné vady viditelné pouhým okem,

b) nedostatečně vyleštěný vývrt hlavně a povrch nábojové komory ztěžující odhalení případných závad vzniklých zkušební střelbou; v případě pochybností se kontroluje dodržení přípustné drsnosti povrchu Ra, která smí být nanejvýš 1 mikrometr ve vývrtu hlavně a 1,8 mikrometru v nábojové komoře,

c) ohnutou hlaveň nebo hlaveň s náznaky vydutí a jiných deformací,

d) vměstky, praskliny, porézní nebo necelá a dodatečně zavařovaná místa na částech stanovené střelné zbraně,

e) nesprávně ustanovené nebo spájené hlavně, háky a lišty,

f) vady způsobené mechanickými a tepelnými výrobními operacemi, které mohou nepříznivě ovlivnit pevnost a funkci stanovené střelné zbraně,

g) závěr nebo dnový šroub, jejichž konstrukce, dimenzování a materiál neodpovídají účelu stanovené střelné zbraně.

1.3 Důležité rozměry stanovené střelné zbraně z hlediska bezpečnosti, závěrové vůle, uzamykací vůle a tloušťky stěn hlavně musí odpovídat hodnotám stanovených rozhodnutími C. I. P. nebo stanoveným technickým požadavkům nebo určených Úřadem. U stanovené střelné zbraně nabíjené ústím hlavně musí průměr zátravky odpovídat stanoveným technickým požadavkům.

1.4 Stanovené střelné zbraně nesmí vykazovat

a) nesprávnou funkci závěrového, spoušťového, bicího, pojistného nebo vyhazovacího ústrojí (u zbraní nabíjených zezadu);

b) nesprávnou funkci a chod revolverového válce;

c) nesprávnou funkci zažehovacího ústrojí (u stanovené střelné zbraně nabíjené ústím hlavně);

d) sklon k samospuštění při nabíjení;

e) příliš nízký odpor spouště neodpovídající stanoveným technickým požadavkům (s výjimkou terčových a sportovních stanovených střelných zbraní);

f) závady v provedení, opracování a chodu úderníku a zápalníku;

h) nedostatečné držení kohoutu nebo podobného bicího prvku v jeho záchytu.

2. Podmínky zkušební střelby

2.1 Zkušební střelba se provádí na úplně dohotovené stanovené střelné zbrani před střeleckou zkouškou prováděnou předkladatelem. Za úplně dohotovené se též považují stanovené střelné zbraně, na kterých bude ještě provedena rybina nebo povrchová úprava černěním nebo jiným způsobem. Úřad stanoví, zda bude ověřovat stanovenou střelnou zbraň s povrchovou úpravou nebo bez této úpravy. Stanovené střelné zbraně nabíjené ústím hlavně musí být vybavené zažehovacím ústrojím a jejich samostatně dodávané hlavně musí mít zátravku a definitivní dnový šroub.

2.2 Předkladatel musí předložit stanovenou střelnou zbraň ke zkoušce v takovém stavu, aby byla schopna bezpečné střelby, a s pažbou. Úřad může v odůvodněných případech povolit předkladateli předložení stanovené střelné zbraně bez pažby. Jde-li o samostatnou hlaveň, je předkladatel povinen předložit závěr umožňující provedení zkoušky nebo hlaveň, jde-li o samostatný závěr.

2.3 Zkušební střelba se provádí zkušebními náboji, které svým provedením, tlaky, popřípadě energiemi střely odpovídají jak jmenovitými hodnotami, tak statisticky vyhodnocenými nerovnostmi stanoveným technickým požadavkům. Zkušební náboje pro ověřování brokovnic musí navíc splňovat stanovený průměr a hmotnost náplně broků obsažených v náboji. Zkušební náboje smějí být použity při teplotě ovzduší 15 až 25 °C.

2.4 Tlaky zkušebních nábojů se měří buď tlakoměrnými válečky (crusher), nebo mechanicko-elektrickými (piezo)snímači při teplotě prachové náplně (20 ± 2) °C. Je-li místo hodnoty tlaku udána energie střely, měří se při téže teplotě úsťová energie. Vlastnosti a rozměry tlakoměrných válečků a mechanicko-elektrických snímačů (včetně vlastností měřicích souprav), jakož i metodika měření, způsob kalibrování a vyhodnocování výsledků měření musí odpovídat stanoveným technickým požadavkům.

2.5 Použité tlakoměrné hlavně musí svými rozměry, konstrukcí a vlastnostmi odpovídat stanoveným technickým požadavkům.

2.6 Jednotlivé druhy stanovených střelných zbraní nebo jejich samostatně dodávaných částí se podrobí střelbě zkušebními náboji takto:

a) Brokové hlavně nabíjené zezadu, s délkou nábojové komory menší než 73 mm a určené na brokové náboje se zkoušejí dvěma výstřely na hlaveň nebo třemi náboji s ocelovými broky. Rozměry a tvrdost broků a hmotnost brokové náplně udávají předpisy C. I. P. Tyto brokové náboje musí splňovat předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) na předepsaných místech hlavně. Pro ověření funkce opakovací nebo samonabíjecí stanovené střelné zbraně se navíc vystřelí nejméně jeden spotřební náboj z každé hlavně. Předepsané tlaky v MPa (rozumí se střední hodnota maximálního tlaku zjišťovaná mechanicko-elektrickými snímači) a předepsaná místa jsou uvedena v následující tabulce 1 a poznámkách:

+----------------------+-------------------------------------------+

| | Tlak na tlakoměru č.: (MPa) |

+----------------------+----------+----------+----------+----------+

| | 1 | 2 | 1 | 2 |

| +----------+----------+----------+----------+

| Ráže | při zkoušce |

| +---------------------+---------------------+

| | běžné | vyšší |

+----------------------+----------+----------+----------+----------+

| 12 a větší | 96 | 50 | 137 | 50 |

+----------------------+----------+----------+----------+----------+

| 16 | 102 | 50 | 137 | 50 |

+----------------------+----------+----------+----------+----------+

| 20 a menší | 108 | 50 | 137 | 50 |

+----------------------+----------+----------+----------+----------+

| 12 - ocelové broky | hybnost 15 Ns | 137 | 50 |

| | +----------+----------+

| | | hybnost 17,5 Ns |

+----------------------+---------------------+----------+----------+

| 20 - ocelové broky | hybnost 11,5 Ns | 137 | 50 |

| | +----------+----------+

| | | hybnost 14,5 Ns |

+----------------------+---------------------+---------------------+

Tabulka 1

Poznámky k tabulce 1:

1. Tlakoměrem č. 1 se rozumí snímač tlaku umístěný v měřicím místě vzdáleném 17 mm ode dna lůžka závěru. Tlakoměrem č. 2 se rozumí snímač tlaku umístěný v měřicím místě vzdáleném (162 ± 0.5) mm od tohoto dna.

2. Vyšší zkouška se uplatní, jestliže mají být ve zkoušené stanovené střelné zbrani použity spotřební náboje, jejichž střední hodnota maximálního tlaku převýší při měření mechanicko-elektrickými snímači:

74 MPa u ráže 12 a větší,

78 MPa u ráže 16,

83 MPa u ráže 20 a menší

nebo se dosáhne tlaku až 105 MPa nebo je délka nábojové komory větší než 73 mm.

b) Kulové hlavně nabíjené zezadu se zkoušejí zkušebními náboji, které dávají na předepsaných místech předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) a nejméně jedním spotřebním nábojem na nábojovou komoru pro ověření funkce opakovací nebo samonabíjecí stanovené střelné zbraně. Zkušební náboje vyvíjejí maximální tlak, jehož střední hodnota je nejméně o 30 % vyšší, než je přípustná střední hodnota maximálního tlaku spotřebního náboje dané ráže. Předepsané tlaky a místa musí odpovídat stanoveným technickým požadavkům.

Počet použitých zkušebních nábojů:

1. 2 náboje na každou hlaveň u dlouhých střelných zbraní s provozním tlakem 180 MPa a více,

2. 1 náboj na každou hlaveň u dlouhých střelných zbraní s provozním tlakem menším než 180 MPa,

3. 2 náboje na každou hlaveň u pistolí bez ohledu na výši jejich provozního tlaku,

4. 1 náboj na každou nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena (např. u revolverů), bez ohledu na velikost provozního tlaku.

Hodnotami provozních tlaků se rozumí střední hodnoty maximálních tlaků zjišťovaných tlakoměrnými válečky nebo mechanicko-elektrickými snímači.

c) Expanzní zbraně, pracovní expanzní přístroje a zvláštní zbraně nebo jejich části se podrobí střelbě zkušebními nábojkami, které mají o 30 % větší tlak, než je provozní tlak nejsilnější spotřební nábojky, nebo o 10 % větší energii, než je přípustná střední hodnota energie stanovená pro nejsilnější spotřební nábojku dané ráže. Výjimku tvoří expanzní vstřelovací přístroje s tloukem, kde se připouští přetlak převyšující provozní tlak pouze o 15 až 16 %. Expanzní zbraně se ověří vystřelením:

1. 5 zkušebních nábojek z každé hlavně u expanzních zbraní s jednou nábojovou komorou,

2. 2 zkušebních nábojek z každé nábojové komory u expanzních zbraní se dvěma a více nábojovými komorami.

Pracovní expanzní přístroje se ověří vystřelením:

1. 10 zkušebních nábojek s použitím nejtěžší použitelné střely (kotevní hřeb) při nastavení výkonu na maximum (je-li výkon regulovatelný),

2. 10 zkušebních nábojek a 10 nejsilnějších spotřebních nábojek u expanzního vstřelovacího přístroje s tloukem, přičemž hmotnost tlouku se zvětší o 50 % (přidaným závažím) nad hmotnost nejtěžšího tlouku přístroje.

Zvláštní zbraně se ověří vystřelením 2 zkušebních nábojů nebo 5 nejsilnějších spotřebních nábojů.

d) Předovky určené výhradně na černý prach se zkoušejí dvěma výstřely se zkušební náplní na každou hlaveň, je-li nábojová komora součástí hlavně, a nejméně jedním výstřelem se zkušební náplní na každou nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena (např. u revolverů).

Zkušební náplně jsou tvořeny střelou a prachem v množství odpovídajícím stanoveným technickým požadavkům pro danou ráži a druh stanovené střelné zbraně.

Historické zbraně nabíjené ústím hlavně, určené výhradně na černý prach a vybavené pro každou hlaveň buď perkusním zámkem s komínkem (pistonem) na čepičkovou zápalku, nebo křesadlovým zámkem francouzského typu se zkoušejí dvěma výstřely se sníženou zkušební náplní černého prachu na každou hlaveň. Zkušební náplň musí odpovídat stanoveným technickým požadavkům.

e) Kulobrokové zbraně se zkoušejí tak, že se každá hlaveň podrobí odpovídajícímu počtu výstřelů zkušebních, popřípadě spotřebních nábojů [viz písm. a) a b)].

f) Balistické zbraně se zkoušejí jako jim odpovídající druh stanovené střelné zbraně; přitom se přihlíží k tomu, že zkušební náboje pro ověřování balistických zbraní mohou být v balistických zbraních používány jako náboje spotřební. Pro ověření funkce se používají referenční náboje, jejichž hodnoty jsou stanoveny rozhodnutími C. I. P.

g) Výměnné hlavně, vložné hlavně a vložné nábojové komory se zkoušejí pomocí svého vlastního závěru způsobem, který odpovídá danému druhu stanovené střelné zbraně (nevztahuje se na vložné hlavně a vložné nábojové komory, homologované jako typ).

h) Samostatně dodávané hlavně, nábojové komory, jestliže nejsou součástí hlavně (např. revolverové válce), závěry a dnové šrouby se zkoušejí jako jim odpovídající druh stanovené střelné zbraně. Je-li závěr určen pro více různých ráží, zkouší se nejvíce namáhajícími zkušebními náboji. Kritériem namáhání je zde síla působící na závěr.

i) Plynové zbraně se zkoušejí tlakem o 30 % vyšším, než je nejvyšší provozní tlak. Měřítkem zvýšení tlaku může též být zvýšení úsťové energie střely o 10 %.

2.7 Zkušební střelby se provádějí pomocí lafet, které bezpečně chrání obsluhu a v nichž jsou stanovené střelné zbraně upnuty tak, aby to co nejvíce odpovídalo podmínkám jejich použití. U krátkých střelných zbraní se připouští střelba s ochrannou rukavicí. Zkušební střelba u vícehlavňových střelných zbraní se koná postupně, to znamená hlaveň po hlavni.

3. Prohlídka stanovené střelné zbraně po zkušební střelbě

Za závadnou stanovenou střelnou zbraň se považuje stanovená střelná zbraň, která je zkušební střelbou viditelně poškozena, a stanovená střelná zbraň, která vykáže některou z těchto závad:

a) selhání vinou stanovené střelné zbraně,

b) nežádoucí výstřel při nabíjení stanovené střelné zbraně,

c) nežádoucí výstřel více nábojů (jak zkušebních, tak spotřebních) najednou,

d) obtížné vytažení nábojnice (jak zkušebního, tak spotřebního náboje) z nábojové komory, nadměrná deformace nábojnice a její roztržení vinou stanovené střelné zbraně,

e) proražení zápalky (jak zkušebního, tak spotřebního náboje) vinou stanovené střelné zbraně,

f) jakákoliv deformace hlavně a nábojové komory, která by mohla snížit bezpečnost stanovené střelné zbraně,

g) jakékoliv roztažení hlavně včetně vlnovitého v nejslabších místech hlavně,

h) porušení spojení háků a lišt,

i) zvětší uzamykací vůle nad povolenou mez,

j) poškození nebo deformace důležitých částí závěru nebo dnového šroubu,

k) trhliny vně i uvnitř hlavně a nábojové komory a na důležitých částech závěru zjištěné nedestruktivní metodou,

l) trhliny vně hlavně a dnového šroubu u střelných zbraní nabíjených ústím hlavně zjištěné nedestruktivní metodou,

m) zřejmá porucha ve funkci zbraně anebo nespolehlivá funkce stanovené střelné zbraně,

n) oddělení komínku (pistonu) nebo jiné části zažehovacího ústrojí u střelných zbraní nabíjených ústím hlavně.

4. Závady při kusovém a opakovaném ověřování stanovené střelné zbraně

Neopravitelnými závadami u stanovené střelné zbraně jsou:

a) prasklé a v nebezpečných místech svařované hlavně a závěry;

b) hlavně s místy porézními nebo necelými a hlavně celkově nebo místně zeslabené;

c) hlavně deformované (s výjimkou drobných deformací připuštěných na základě podmínek zkoušky);

d) kulové hlavně s příliš zvětšeným nebo těsným vývrtem;

e) nepřípustné úpravy podle bodu 5.3 této přílohy;

f) jiné závažné závady, u nichž v zájmu bezpečnosti Úřad rozhodne, že nemohou být odstraněny opravou.

5. Opravy, které mohou mít vliv na bezpečnost stanovené střelné zbraně a nepřípustné úpravy

5.1 Opravami, které mohou mít vliv na bezpečnost stanovené střelné zbraně, jsou:

a) výměna namáhané části, při které bylo uskutečněno přizpůsobení;

b) oprava, při níž došlo ke změně rozměrů důležitých z hlediska bezpečnosti stanovené střelné zbraně;

c) oprava, která může vyvolat sníženou odolnost stanovené střelné zbraně vůči namáhání tlakem při výstřelu (mechanické úpravy, svařování, pájení, temování apod.).

5.2 V případě pochybnosti opravny o charakteru opravy stanovené střelné zbraně může opravce vyžádat za úplatu závazný posudek Úřadu.

5.3 Nepřípustnými úpravami stanovené střelné zbraně jsou:

a) zhotovení vložkované nábojové komory brokové hlavně;

b) zhotovení nesamonosných vložek nábojové komory kulové hlavně nebo nesamonosných vložných hlavní;

c) přestavby, u nichž:

1. nová ráž stanovené střelné zbraně namáhá závěr větší zpětnou silou než původní ráž a v jeho pevnosti přitom není dostatečná rezerva ověřená Úřadem;

2. nová ráž stanovené střelné zbraně namáhá hlaveň vyšším tlakem než původní ráž a v jejich pevnosti přitom není dostatečná rezerva ověřená Úřadem;

3. vývrt hlavně neodpovídá svými rozměry nové ráži hlavně.

------------------------------------------------------------------