§ 2.
Obnova pachtu nenastává,
a) když celková výměra zemědělských pozemků ve vlastnictví propachtovatelově se nalézajících nečiní více než 25 ha, v Podkarpatské Rusi 15 ha, aneb
b) když propachtovatel béře nebo vzíti chce do trvalé vlastní správy pachtovaný pozemek sám, nebo jej převádí svému nástupci do vlastnictví, aby na něm sami nebo se svými rodinami hospodařili. Kdyby v době platnosti tohoto zákona propachtovatel nebo jeho nástupce pozemek do vlastní správy takto převzatý z důvodů zřejmě zištných propachtoval osobě jiné, ač na něm sám nebo se svou rodinou hospodařiti může, je povinen pachtýři starému náhradou způsobené škody.
Předcházejících ustanovení nelze použíti, je-li předmětem pachtu pozemek, který jest podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., o zabrání velkého majetku pozemkového, státem zabrán nebo jest zapsán v deskách zemských nebo tvoří hospodářskou součást statku zapsaného v deskách zemských.
Náleží-li propachtovaný pozemek právnické osobě nebo jinaké podstatě majetkové, nenastává obnova pachtu tehdy, jsou-li povahy bezvýdělečné a nečiní-li při tom celková výměra jejich zemědělské půdy více než 25 ha, v Podkarpatské Rusi 15 ha. V tomto případě jest však povinna, nevezme-li pozemek do vlastní správy, propachtovati jej na pachtovní roky 1924/25 a 1925/26 dobrovolnou veřejnou dražbou, při níž smějí dražiti jen osoby, které nemají svých i pachtovaných pozemků více než 6 ha. Neměla-li dražba výsledku, budiž do 14 dnů opakována; při druhé dražbě neplatí omezení ustanovené pro dražbu prvou. Pozemek, takto vydražený nesmí býti osobě třetí dále propachtován.
Bezvýdělečná právnická osoba neb jinaká bezvýdělečná podstata majetková může, i když má vyšší výměru půdy, než jest uvedena v předcházejícím odstavci, pozemek dosud propachtovaný vzíti též do vlastní správy, by na něm sama hospodařila; co do omezení dalšího propachtování platí obdobně omezení, uvedené shora u bodu b).