III.
Aktivní legitimace navrhovatele
9. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu. Toto oprávnění je dále konkretizováno v § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož může soud u Ústavního soudu podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. Podmínkou meritorního projednání takového navrhuje naplnění dikce čl. 95 odst. 2 Ústavy v tom smyslu, že se musí jednat o zákon, jehož má být při řešení věci použito, tzn. zákon nebo jeho ustanovení, jež je navrhováno ke zrušení, mají být navrhovatelem přímo aplikovány při řešení konkrétního sporu. Ústavní soud shledal tuto podmínku naplněnou, neboť navrhovatel bude při rozhodování podle § 268 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu za použití § 52 odst. 2 exekučního řádu o zastavení exekuce a o nákladech exekuce postupovat podle § 89 věty druhé exekučního řádu.