I.
Rekapitulace návrhu
1. Dne 10. dubna 2008 byl Ústavnímu soudu doručen návrh Okresního soudu v Semilech, jímž se navrhovatel domáhá vydání nálezu, který by zrušil ustanovení § 89 věty druhé zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 347/2007 Sb., a to ve znění: "V případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi oprávněný.".
2. Navrhovatel uvedl, že u Okresního soudu v Semilech je vedeno řízení ve věci sp. zn. 0 Nc 1741/2006, v němž byla usnesením Okresního soudu v Semilech ze dne 17. července 2006 č. j. 0 Nc 1741/2006-7 k uspokojení pohledávky oprávněné městské části Praha 1 ve výši 100 000 Kč nařízena exekuce proti povinné International Khel Com Service, 1. česko-senegalské obchodní společnosti, spol. s r. o., jejímž provedením byla pověřena soudní exekutorka JUDr. Ingrid Švecová. Povinnému byla uložena povinnost zaplatit exekutorovi náklady exekuce a oprávněnému náhradu nákladů účelně vynaložených s vymáháním předmětného nároku. Usnesení nabylo dne 19. října 2006 právní moci. Z podnětu exekutora na zastavení řízení je zřejmé, že exekuce byla zcela bezvýsledná. V dalším řízení má být na soudu, aby postupoval podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, za použití § 52 odst. 2 exekučního řádu a řízení zastavil a v rámci tohoto rozhodnutí při rozhodování o nákladech exekuce postupoval podle § 89 věty druhé exekučního řádu.
3. Navrhovatel se obrací na Ústavní soud s návrhem na zrušení napadeného ustanovení § 89 věty druhé exekučního řádu proto, že dle jeho názoru je toto ustanovení v rozporu s čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Podle navrhovatele je porušeno toto právo ve vztahu k oprávněnému, přičemž by mělo být na státu, aby zajistil vymahatelnost práva, a to aniž by oprávněný předem musel zvažovat, zda exekuce bude či nebude bezvýsledná. Napadenou právní úpravou jsou náklady nedůvodně přenášeny na oprávněného, přičemž se nehledí na to, že dle judikatury soudní exekutor je osobou "obdobného charakteru podnikatele podle obchodního zákoníku". Navrhovatel uvádí, že riziko nevymožení pohledávky by mělo být na exekutorovi, a porovnává úpravu exekučního řádu s úpravou v občanském soudním řádu, kde se dle něho v případě bezvýslednosti rozhoduje podle procesního zavinění. Novelizovaným ustanovením tak nebyla respektována judikatura soudů, která "nepochybně byla v souladu s ústavností".