Článek 11
Náhrada škod
(1) Každá smluvní strana se zříká vůči druhé smluvní straně všech nároků na náhradu škody v případě škod na majetku, které způsobil člen záchranné jednotky při plnění úkolů v souvislosti s prováděním této smlouvy.
(2) Každá smluvní strana se zříká všech nároků na náhradu škody vůči druhé smluvní straně v případě újmy na zdraví nebo smrti člena záchranné jednotky, ke kterým došlo při plnění úkolů v souvislosti s prováděním této smlouvy.
(3) Pokud člen záchranné jednotky žádané smluvní strany způsobí na území žádající smluvní strany při plnění úkolů v souvislosti s prováděním této smlouvy škodu třetí osobě, odpovědnost za škodu nese žádající smluvní strana.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, pokud byla škoda způsobena úmyslně nebo z hrubé nedbalosti.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se přiměřeně použijí i pro další osoby ve smyslu článku 1 písm. d).
(6) Ustanovení tohoto článku se vztahují na škodní případy vzniklé v souvislosti s činností členů záchranné jednotky a dalších osob v době od okamžiku vstupu do ukončení pobytu záchranné jednotky a dalších osob na území žádající smluvní strany.
(7) Příslušné orgány úzce spolupracují, aby usnadnily posuzování nároků na náhradu škody. Za tímto účelem si vyměňují veškeré jim dostupné informace.