§ 6
(1) Výdělkem po pracovním úrazu se rozumí čistý měsíční výdělek vypočtený z hrubého měsíčního výdělku postiženého, do něhož se zahrnují všechny druhy mzdy, které podléhají dani ze mzdy a nejsou od ní zcela nebo zčásti osvobozeny.
(2) Jestliže organizace, která je povinna poskytovat náhradu, prokáže, že postižený dosahuje ze své viny v zaměstnání po pracovním úrazu nižší výdělek než ostatní pracovníci vykonávající v organizaci, ve které pracuje, stejnou práci nebo práci téhož druhu jako postižený pracovník, považuje se za výdělek po úrazu průměrný výdělek, kterého dosahují tito ostatní pracovníci.
(3) K snížení nebo zvýšení výdělku pracovníka po úrazu v důsledku daňové sazby, pokud k ní došlo z důvodů, které nesouvisí s jeho zdravotním stavem následkem pracovního úrazu, se při určení výše náhrady za ztrátu na výdělku nepřihlíží.