§ 22
Jiní pracovníci činní pro organizace
(1) Nárok na náhradu škody podle zákona mají také příslušníci veřejných nebo závodních dobrovolných jednotek požární ochrany a příslušníci báňské záchranné služby, kteří utrpí úraz při výkonu služby, jakož i osoby, které na výzvu místního národního výboru nebo velitele zásahu a podle jeho pokynů popř. s jeho vědomím osobně pomáhají při zásahu nebo při cvičení jednotky a přitom utrpí úraz. Příslušníkům závodních dobrovolných jednotek požární ochrany a báňské záchranné služby odpovídá v těchto případech organizace, u níž je jednotka nebo služba zřízena, příslušníkům ostatních dobrovolných jednotek požární ochrany příslušný národní výbor.
(2) Nárok na náhradu škody podle zákona mají dále vynálezci a zlepšovatelé, kteří utrpí úraz při zkoušení, rozpracování nebo zavádění vynálezu nebo zlepšovacího námětu pro organizaci nebo v dohodě s ní. Stejný nárok mají též dobrovolní příslušníci civilní obrany, zdravotníci Čs. červeného kříže, dárci krve, členové Horské služby, jakož i osoby, které na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhají při záchranné akci v terénu, účastníci přípravy k obraně Československé socialistické republiky, pomocníci Veřejné bezpečnosti a Pohraniční stráže a dobrovolní spolupracovníci pečovatelské služby sociálního zabezpečení, jestliže utrpěli úraz při plnění úkolů souvisících s výkonem příslušné funkce nebo činnosti. Za škodu těmto osobám odpovídá vždy organizace, pro kterou byly v době úrazu činny.
(3) Za škodu vzniklou pracovním úrazem osobě se změněnou pracovní schopností, která není v pracovním poměru a jejíž příprava pro povolání se provádí podle předpisů o sociálním zabezpečení, odpovídá organizace, u níž se příprava pro povolání (činnost) provádí. U těchto osob je původním výdělkem základní mzda (spodní hranice rozpětí tarifu) příslušející postiženému v povolání, pro které se příprava provádí, vždy však nejméně částka 800 Kčs měsíčně.