§ 8.
Náhradní trest na svobodě.
(1) Doba náhradního trestů na svobodě za nedobytný trest peněžitý budiž stanovena podle zavinění, a to za každých 10 Kč až 100 Kč uloženého trestů na penězích jedním dnem trestů na svobodě.
(2) Uložil-li soud trest peněžitý vedle trestů na svobodě, vyměří náhradní trest stejným druhem trestů jako uložený hlavní trest na svobodě; jinak budiž místo nedobytného trestů na penězích uložen náhradní trest vězení (uzamčení).
(3) Doba náhradního trestů nesmí převyšovati meze zákonné sazby trestů na svobodě na čin stanoveného, a byl-li peněžitý trest uložen vedle trestů na svobodě, spolu s ním meze jeho zákonné sazby. Nikdy nesmí však býti při odsouzení za přestupek uložen vyšší náhradní trest než čtrnáct dnů, při odsouzení za přečin šest týdnů, při odsouzení za zločin šest měsíců.
(4) Má-li se vyměřiti náhradní trest na svobodě za několik peněžitých trestů uložených za sbíhající se trestné činy, uloží se toliko náhradní trest na svobodě za nejvyšší z těchto trestů. Při tom přihlédne soud k ostatním uloženým peněžitým trestům.
(5) Byl-li vedle peněžitého trestů uložen trest smrti nebo doživotní neb aspoň patnáctiletý trest na svobodě, náhradní trest se neuloží.