§ 6.
Pro osobní a věcnou povinnost k dávce, jakož i výši dávkou povinného jmění rozhodný jest stav a hodnota dne 1. března 1919.
To platí též o srážkách odpočitatelných.
O okolnostech, které zakládají osobní a věcnou povinnost k dávce a které se opírají o mírové smlouvy, má se za to, že tu byly již dne 1. března 1919.
Ke jmění podle stavu a hodnoty dne 1. března 1919 zjištěnému připočtou se však peníze nebo jiné jmění dávce z majetku zásadně podrobené podle hodnoty jeho v čas převodu po 1. lednu 1914, jehož užito bylo k darování nebo jinakému věnování, ať bezúplatnému, ať bez přiměřené úplaty, ať jednáním zastírajícím tento způsob nabytí, pokud hodnota jednotlivě přesahuje 1000 Kč; částky do 1000 Kč se připočtou jen tehdy, dá-li se z okolnostísouditi na úmysl, uniknouti dávce z majetku
Ustanovení předchozího odstavce neplatí u poplatníka, jehož jmění podle ustanovení § 2. čís. 1., odst. 2. a čís. 2., dávce z majetku jen částečně jest podrobeno, dokáže-li, že majetek, o jehož připočtení jde, náležel v době, kdy byl věnován, ke jmění podle tohoto ustanovení dávce nepodrobenému.
Ministr financí je zmocněn, aby vyloučil dary k účelům dobročinným a všeužitečným v sumách přes 1 000 Kč ze jmění dávce podrobeného, byly-li učiněny nejdéle do 1. září 1920.
Majetek, který se podle ustanovení odst. 4 započítá do majetku původního majitele dávce podrobeného, vyloučí se z majetku nabyvatelova.