§ 57.
Ustanovení hlavy V. zák. o os. daních a cís. nař. ze dne 16. března 1917, čís. 124 ř. z., čl. III., § 1 až 6, používati dlužno obdobně i pro obor dávky, jmenovitě též vzhledem k povinnosti podali přiznání, pak oznámení podle § 15, odst. 5., a § 38, č. 6., s těmito úchylkami;
A. Výměra peněžitých trestá činí při zkrácení dávky jeden- až čtyřnásobek a při zatajení jeden- až dvojnásobek částky, o kterou dávka byla zkrácena, neb zkrácení vydána.
B. Na místě ustanovení § 2, odst. 1., čís. 1. a 2., jakož i odst. 2. a 3. cit nař., platí tato ustanovení:
1. vydává-li se jmění dávce z majetku podléhající na oko jako majetek jiné osoby než té, které skutečně náleží, anebo bylo-li jmění jinakým způsobem zavlečeno;
2. opírá-li se obviněný k sesílení svých údajů vědomě o nepravé neb falšované listiny, svědectví, obchodní neb hospodářské knihy nebo podobné pomůcky, aneb svádí-li nebo hledí svésti svědky, znalce a osoby přezvědné k falešným výpověděm;
3. byl-li obviněný již pro delikty v § 2 cit. nař. uvedené odsouzen a před uplynutím 5 let ode dne odsouzení se těchto deliktů proti dávce dopustil;
ve všech případech, jestliže částka, o kterou dávka byla zkrácena nebo zkrácení vydána, 5 000 Kč převyšuje.
Vyměří-li se v těchto případech trest vězení, budiž vyměřen při zkrácení dávky od jednoho dne do 6 měsíců, při zatajení dávky od 1 dne do 3 měsíců.
Přesahu je-li však v týchž případech částka, o kterou dávka byla zkrácena nebo zkrácení vydána, 20.000 Kč, musí býti vedle peněžitých trestů podle platných ustanovení i na trest vězení uznáno, a to při zkrácení dávky ve výměře od 6 do 12 měsíců, a při zatajení dávky ve výměře od 3 do 6 měsíců.
Vedle trestů vězení budiž rozsudek jednou uveřejněn v jednom nebo několika periodických tiskopisech na útraty odsouzeného.
C. Ustanovení lit. B. odst. 3. a 4., platí i pro trestné činy zmíněné v § 3 cit. nařízení.
D. Ustanovení § 5 cit. nařízení platí i tenkráte, musí-li býti uznáno na trest vězení, a
E. výše pokut pořádkových podle § 250 zák. o os. daních stanoví se až do 100.000 Kč.