§ 29.
Východiskem pro vyšetření jmění počátečného (§ 23) a jeho hodnoty je přiznání poplatníkovo k dani z příjmu (rentové), tedy prameny příjmu (důchodu), jak byly vzaty za základ při vyměření daně z příjmu (rentové) na rok 1914, nebo rok pozdější (§§ 227 a 145 zák. o os. daních), pokud v tomto případě nenastaly okolnosti v § 25 zmíněné již dříve.
Každé jiné jmění podle tohoto zákona dávce z majetku zásadně podrobené, jakož i vyšší hodnoty jmění uvedeného v odst. 1. započítají se do počátečného jmění jen tenkráte, prokáže-li poplatník hodnověrně, že tu v rozhodný čas jmění bylo, nebo že mělo vyšší hodnotu.
Bylo-li jmění i hodnota hodnověrně prokázána, jest odhadní komise povinna k údajům strany přihlížeti, jestliže se strana výslovně vzdá odporu proti přiměřené opravě předpisu dotčené daně přímé z důvodu promlčení neb amnestie (čl. II. novely zák. o os. daních).
Není-li však průkaz v tom či onom směru dostatečný, jest odhadní komise - hledíc k ustanovení § 23, posl. odst., - oprávněna s patřičným zřetelem k dosavadním výsledkům šetření a vlastní znalosti podle volného uvážení provésti vyšetření jmění počátečného.