§ 27.
Od konečného jmění se odpočte:
I. Podle hodnoty v čas nabytí po 1. lednu 1914;
1. majetek, jehož bylo nabyto:
a) nápadem dědictví, odkazů, včetně nápadu na základě povinného dílu;
b) darováním na případ smrti;
c) na základě smluv svatebních, pokud převod jmění podle svatebních smluv nastává teprve po smrti manželově (společenství statků na případ smrti, obvěnění, plat vdovský atd.);
d) nápadem léna a rodinného fideikomisu, i když nestane se tak následkem úmrtí dočasného držitele.
Věnování, která byla nabyvateli uložena ve prospěch třetích osob na případ smrti, nebo která nabyvatel třetím osobám na poslední přání zůstavitelovo učinil, pokládají se za odkazy a tyto osoby za odkazovníky.
Dávce z přírůstku podléhá však ve všech těchto případech jako přírůstek na majetku ona částka, o kterou hodnota tohoto majetku přesahuje hodnotu jeho dne 1. ledna 1914 nebo v den pozdější (§ 25). Hodnotou u čís. 1. rozumí se čistá hodnota;
2. kapitál neb kapitálová hodnota renty, pokud tvoří náhradu za poškození na těle nebo nemoc, již způsobena byla u osoby, povinné dávkou z majetku, úplná nebo částečná nezpůsobilost k výdělku;
3. kapitál u všech druhů pojištění životního, pokud nepřevyšuje úhrnnou částku 10.000 Kč; co nad to vybývá, náleží do jmění konečného;
4. kapitálová hodnota rent (§ 16) všeho druhu z pojištění životního, pokud požitek důchodový nepřevyšuje úhrnné roční částky 1 000 Kč; jinak platí ustanovení čís. 3.
II. Majetek, jenž nenáležel v rozhodné době ke jmění počátečnému, jenž však v době po 1. lednu 1914 stal se jměním povinným dávkou, a to podle čisté hodnoty, jakou tento majetek měl v čas změn uvedených níže pod čís. 1. až 4.
Změny tyto záležejí:
1. v prodeji;
2. ve změně určení nebo ve výplatě při pojištění věcném, v tomto případě však jen potud, pokud vyplacená částka nahrazuje skutečnou hodnotu věci pojištěné;
3. v přistěhování se do zdejšího území; způsob odpočtení ustanovuje § 25, odst. 2.;
4. v tom, že majetku uvedeného v odst. 1. neb výtěžku jeho užito bylo ke zlepšení nebo rozmnožení majetku, povinného dávkou; částka však, která se má odpočítati, sníží se o to, oč na druhé straně ubylo jmění dávkou povinného přeměnou ve jmění dávkou nepovinné.
Ve všech případech č. I. A II. jest věcí strany, aby dokázala okolnosti odůvodňující odčítání, v případech pak § 2, čís. 1., odst. 2., a čís. 2. též, že hodnoty, jejichž odčítání se domáhá, jsou součástí jejího jmění konečného podle §§ 26 a 28.
Ustanovení čís. II, čís. 4., platí jen, jde-li o majetek nepodrobený dávce z majetku podle § 2, čís. 1., odst. 2., a čís. 2.