§ 11.
Majetek zemědělský a lesní zahrnuje veškerou půdu s příslušenstvím (vyjímajíc plochy od daně pozemkové osvobozené podle § 2, čís. 3. a 4., zák. ze dne 24. května 1869, čís. 88 ř. z.), s pozemky spojená práva a oprávnění, kapitál základní a provozovací, který věnován jest provozování hospodářství zemědělského a lesního, včetně vedlejších podniků ve smyslu § 2, čís. 3., zák. o os. daních.
Co do ocenění platí ustanovení § 10, vyjímajíc případy, ve kterých, majetku bylo v době po l. srpnu 1914 ve volném obchodu nabyto; tu platí cena nabývací, je-li cena obecná (prodejní) nižší.
Cenou nabývací rozumí se cena kupní, zvýšená o ostatní útraty nabývací; k ní se připočte ještě hodnota skutečného zlepšení (investicemi a pod.), pokud ještě trvá, a odpočte se zhoršení mezitím vzniklé.
Vláda se zmocňuje, aby určila u pozemků věnovaných trvale zemědělské výrobě jako pomůcky ke zjištění prodejní ceny z doby předválečné násobky čistého katastrálního výnosu a výsledky statistického šetření ústavu pro zemědělskou správovědu a taxaci při zemědělském odboru české vysoké školy technické v Praze o cenách pozemků. Cena podle stavu a hodnoty dne 1. března 1919 zjistí se průměrnou přirážkou 75 % k ceně předválečné. Při usedlostech do 10 ha výměry, věnovaných trvale a výlučně výrobě zemědělské, může býti stanovena cena budov a inventáře přiměřenou přirážkou k ceně pozemkové. Odhadní komisi jest však vyhrazeno právo od takto vyšetřených hodnot se uchýliti, ospravedlňují-li okolnosti ocenění vyšší nebo nižší.
Pomůckou pro zjištění prodejní ceny lesního majetku jest cena výnosová; jinak platí táž výhrada jako v poslední větě předchozího odstavce.
Pozemky stavební a pozemky, které svou polohou určeny jsou k brzkému zastavení, ocení se podle ustanovení § 10.
Majetek podle zákona ze dne 16. dubna 1919, čís. 2l5 Sb. z. a n., zabraný ocení se rovněž podle ustanovení předcházejících odstavců; bude-li tento majetek převzat do 10 let za cenu nižší, odepíše se poměrná část dávky. Podrobnosti budou upraveny zákonem.
Nemovitosti spadající pod ustanovení zákona ze dne 27. května 1919, čís. 318 Sb. z. a n., o zajištěni půdy drobným pachtýřům, vyloučí se ze jmění původních majitelů a započítají se do jmění nabyvatelů, jakoby bylo vlastnictví přešlo již přede dnem 1. března 1919; náhrada podle § 8 cit. zák. náleží však do jmění původních majitelů.
U nemovitostí, které budou vyvlastněny podle zákona ze dne 17. prosinec 1919, č. 20 Sb. z. a n; z r. 1920, opraví se předpis dávky podle náhrady poskytnuté za nemovitost.