Článek 7.
Obě smluvní strany shodují se v tom, že státní příslušnost osob, které dříve, než smlouva sjednaná mezi čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými a mezi republikou Československou nabyla působnosti, narodily se na území, jež na základě mírové smlouvy Versailles připadlo nebo připadne Československé republice, jakožto děti říšskoněmeckých příslušníků tehdy tam bydlivších, a které byly, když mírová smlouva nabyla působnosti, říšskoněmeckými příslušníky, určují se tímto způsobem:
a) o osobách, které měly v čas, kdy mírová smlouva nabyla působnosti, své bydliště na území, jež bylo nebo bude přikázáno podle čl. 83, odst. 1. a 4., Československu, platí předpisy čl. 3 a 4;
b) o osobách, které měly v uvedené době bydliště v některém z ostatních území přiznaných Československu mírovou' smlouvou, platí předpisy čl. 5;
c) osoby, jež měly v uvedené době bydliště v Německé říši vyjma území označená pod a), zůstanou říšskoněmeckými příslušníky;
d) všechny ostatní osoby dotčeného druhu uznávají obě smluvní strany výhradně za československé státní občany. Tyto osoby mohou však ve dvou letech ode dne, kdy smlouva sjednaná mezi čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými a mezi Československou republikou nabude působnosti, prohlásiti v zemi svého bydliště u úřadů, které určí československá vláda, že se vzdávají československého státního občanství, a nebudou pak již považovány za československé státní občany; prohlášení manželovo platí i pro manželku, prohlášení rodičů i pro děti mladší 18 let.