Čl. I
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb. a zákona č. 46/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 1 se vypouštějí odstavec 1, v odstavci 2 slova "a služby" a odstavec 6. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4 a dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 5 a 6.
2. § 2 odst. 1 se doplňuje ustanovením písmene d), které zní:
"d) zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a členů jejich rodin státními dávkami.".
3. V § 5 se slova "(§ 1 odst. 7)" nahrazují slovy "(§ 1 odst. 5)".
4. V § 6 odst. 1 písm. d) se vypouští slovo "advokáti".
5. V § 6 odst. 2 písm. b) se vypouštějí slova "pomocníci Pohraniční stráže, členové Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti".
6. § 7 písm. a) č. 6 zní:
"6. vdovecký,".
Dosavadní č. 6 až 8 se označují jako č. 7 až 9.
7. § 8 odst. 1 písm. f) zní:
"f) studium po skončení povinné školní docházky,".
8. § 17 zní:
"§ 17
Ústřední orgány státní správy republik, v jejichž oborech působnosti se vykonávají práce, které odůvodňují, aby zaměstnání byla zařazena do I. nebo II. pracovní kategorie, vydávají v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky svými výnosy resortní seznamy zaměstnání zařazených do I. a II. pracovní kategorie. Za ostatní ústřední orgány a organizace republik, v jejichž oborech působnosti se vykonávají práce, které odůvodňují, aby zaměstnání byla zařazena do I. nebo II. pracovní kategorie, vydává tyto seznamy svým výnosem příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republiky v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí. Zvláštní zákony stanoví, která zaměstnání vykonávaná v oborech působnosti ústředních orgánů státní správy, ostatních ústředních orgánů a organizací federace se zařazují do I. a II. pracovní kategorie.".
9. V § 23 odst. 1 se slova "o 7 %" nahrazují slovy "o 4 %" a slova "o 1,75 %" slovy "o 1 %".
10. V části druhé hlavě druhé díl sedmý zní:
"DÍL SEDMÝ
Vdovecký důchod
§ 48a
(1) Vdovec má nárok na vdovecký důchod po manželce, jestliže pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě uvedené v § 46 odst. 3.
(2) Vdovecký důchod činí 650 Kčs měsíčně.
(3) Nárok na vdovecký důchod zaniká, uzavře-li ovdovělý muž znovu manželství.".
Dosavadní díly sedmý až devátý se označují jako díly osmý až desátý.
11. V § 54 odst. 1 se za slovo "vdovský" vkládá slovo ",vdovecký".
12. § 56 se doplňuje odstavcem 6, který zní:
"(6) Pro nárok na výplatu vdoveckého důchodu platí obdobně ustanovení předchozích odstavců o nároku na výplatu vdovského důchodu.".
13. Za § 58 se vkládá nový § 58a, který zní:
"§ 58a
Příplatek k důchodu podle § 25 odst. 7 a 8 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., se slučuje s důchodem, ke kterému náleží, a tvoří s ním nadále jeden celek; k výši tohoto příplatku se však nepřihlíží při úpravě důchodu podle § 54, § 64 odst. 2 a 3 a § 68 odst. 1. Zánikem nároku na důchod, s nímž byl příplatek k důchodu sloučen, však není dotčen nárok na tento příplatek podle zákona o soudní rehabilitaci.".
14. V § 71 odst. 1 písm. b) se slova "pokud není účastna" nahrazují slovy "(poživateli vdoveckého důchodu), pokud není účastna (účasten)".
15. V § 71 odst. 7 se slova "místnímu národnímu výboru" nahrazují slovy "příslušnému orgánu".
16. V § 71 odst. 7 poznámka pod čarou zní:
------------------------------------------------------------------
"11) Zákon č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o děti, ve znění zákona č. 99/1972 Sb.
Zákon České národní rady č. 459/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.
Zákon Slovenské národní rady č. 543/1990 Sb., o státní správě sociálního zabezpečení.".
17. V § 73 odst. 5 se vypouštějí ustanovení písmen b) a c). Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena b) až e).
18. V § 74 odst. 1 se vypouštějí slova "vdovecký příspěvek".
19. § 75 se vypouští.
20. V části třetí se vypouští hlava třetí.
21. V § 92 odst. 2 se vypouštějí ustanovení písmen a) až d). Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena a) až d).
22. V § 97 odst. 2 se vypouštějí slova "po dobu přechodného pobytu oprávněného v cizině".
23. § 107 se doplňuje odstavcem 5, který zní:
"(5) Rozhodnutí vydané podle odstavců 2 a 4 lze vykonat nejpozději do deseti let po uplynutí lhůty stanovené pro splnění uložené povinnosti.".
24. § 142 odst. 4 písm. a) zní:
"a) vojáky z povolání Československé armády, Vojenský úřad sociálního zabezpečení,".
25. V § 142 odst. 5 písm. c) se za slovo "vdovský" vkládá slovo ",vdovecký".
26. § 142 odst. 7 se vypouští.
27. § 143 odst. 1 zní:
"(1) Voják z povolání Československé armády podává žádost o dávku důchodového zabezpečení u Vojenského úřadu sociálního zabezpečení; to platí také tehdy, jestliže žádost o dávku důchodového zabezpečení podává občan, který byl vojákem z povolání Československé armády, a jiný oprávněný, jestliže k rozhodnutí o této dávce je příslušný Vojenský úřad sociálního zabezpečení.".
28. § 145c zní:
"§ 145c
Osobám samostatně výdělečně činným se starobní důchod vyplácí, i když jsou po vzniku nároku na tento důchod účastny sociálního zabezpečení.".
29. Za část šestou se vkládá nová část sedmá, která zní:
"ČÁST SEDMÁ
Zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a členů jejich rodin státními dávkami
HLAVA PRVNÍ
Obecné ustanovení
§ 145d
Ze zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a členů jejich rodin se poskytují tyto státní dávky:
a) zaopatřovací příspěvek,
b) příspěvek na úhradu za užívání bytu,
c) náhrada výdělku při službě v ozbrojených silách.
HLAVA DRUHÁ
Zaopatřovací příspěvek
§ 145e
(1) Zaopatřovací příspěvek náleží, koná-li občan základní (náhradní) službu v ozbrojených silách České a Slovenské Federativní Republiky nebo civilní službu 20) místo této služby (dále jen "voják"),
a) dítěti vojáka uvedenému v § 71 odst. 2; dítěti, které je svěřeno do pěstounské péče, však nenáleží zaopatřovací příspěvek z důvodu rodinného vztahu k rodičům,
b) manželce vojáka, která pečuje o dítě ve věku do tří let nebo je invalidní anebo z jiného vážného důvodu není výdělečně činná,
c) rozvedené manželce vojáka, která pečuje o jeho dítě ve věku do tří let,
d) družce vojáka, která s ním žila ve společné domácnosti v době jeho nástupu základní (náhradní) služby nebo civilní služby aspoň tři měsíce a nadále v ní setrvává a pečuje o jeho dítě ve věku do tří let,
e) matce dítěte vojáka, která není provdána a pečuje o jeho dítě ve věku do tří let,
f) zletilé příbuzné vojáka nebo manželky vojáka, která pečuje o jeho dítě ve věku do tří let, jehož matka zemřela nebo nemůže z vážných zdravotních důvodů o dítě pečovat anebo dítě opustila, nepobírá-li zaopatřovací příspěvek manželka vojáka,
g) občanu, jemuž bylo dítě vojáka ve věku do tří let svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu do péče nahrazující péči rodičů, nepobírá-li zaopatřovací příspěvek z důvodu péče o toto dítě manželka vojáka,
h) občanu, kterému soud přiznal vůči vojákovi výživné nebo příspěvek na výživu, a
i) manželu ženy, která nastoupila základní (náhradní) službu, je-li invalidní a odkázán výživou na manželku.
(2) Zaopatřovací příspěvek náleží oprávněným uvedeným v odstavci 1 také tehdy, nemá-li občan nárok na zabezpečení při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách a při výkonu civilní služby konané místo vojenského cvičení.
§ 145f
(1) Zaopatřovací příspěvek činí měsíčně
a) 500 Kčs, jde-li o dítě,
b) 750 Kčs, jde-li o ostatní oprávněné; bylo-li však v těchto případech přiznáno výživné (příspěvek na výživu) vůči vojákovi, náleží zaopatřovací příspěvek ve výši výživného (příspěvku na výživu), nejvýše však v částce 750 Kčs měsíčně.
(2) Splňuje-li oprávněný podmínky pro poskytování zaopatřovacího příspěvku z různých důvodů, náleží jen jeden zaopatřovací příspěvek, a to vyšší.
§ 145g
(1) Zaopatřovací příspěvek dítěte se vyplácí tomu, kdo má dítě v přímém zaopatření; zaopatřovací příspěvek dítěte, které je v zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež s celoročním nebo týdenním pobytem z jiných důvodů než z důvodů léčení, popřípadě z důvodu plnění povinné školní docházky nebo přípravy pro budoucí povolání, se vyplácí tomuto ústavu.
(2) Zaopatřovací příspěvek občanů uvedených v § 145e odst. 1 písm. b) a h), kteří nepečují o dítě, se krátí o polovinu částky, o kterou úhrn zaopatřovacího příspěvku a průměru hrubých příjmů z výdělečné činnosti, dosažených za období nepřesahující šest kalendářních měsíců, převyšuje 1 500 Kčs měsíčně. Pro krácení zaopatřovacího příspěvku platí obdobně ustanovení o krácení vdovského důchodu pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti.
(3) Manželka vojáka, která pobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, 21) příspěvek před umístěním do zaměstnání nebo příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění, 22) se považuje pro účely zaopatřovacího příspěvku za výdělečně činnou, pokud takový příspěvek převyšuje zaopatřovací příspěvek.
(4) Za vážný důvod, pro který manželka vojáka nemůže být výdělečně činná, se považuje zejména soustavná příprava na budoucí povolání a péče o dítě předškolního věku starší tří let, pokud ji nelze zajistit jinak.
(5) Péči o dítě ve věku do tří let se klade naroveň péče o nezaopatřené dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, jestliže není umístěno v zařízení s celoročním nebo týdenním pobytem pro takové děti.
HLAVA TŘETÍ
Příspěvek na úhradu za užívání bytu
§ 145h
(1) Vojáku náleží příspěvek na úhradu za užívání bytu. Tento příspěvek náleží také tehdy, nemá-li občan nárok na zabezpečení při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách a při civilní službě konané místo vojenského cvičení.
(2) Příspěvek na úhradu za užívání bytu se poskytuje k plné úhradě za užívání bytu, nejvýše však v částce 400 Kčs měsíčně. Příspěvek nenáleží, pokud za pronájem bytu po dobu služby má voják (občan) příjem.
(3) Do částky úhrady za užívání bytu se započítává také úhrada za služby spojené s užíváním bytu. Pokud tato úhrada není zahrnuta v úhradě za užívání bytu nebo je v ní zahrnuta jen zčásti, má se za to, že úhrada za služby spojené s užíváním bytu činí 100 Kčs měsíčně, pokud skutečné náklady na tyto služby nejsou nižší.
(4) Za byt se považuje také obytná místnost v zařízení určeném k trvalému bydlení přidělená příslušným orgánem nebo organizací.
(5) Pokud organizace, v níž se vykonává civilní služba, hradí občanu, který po dobu výkonu civilní služby bydlí ve svém bytě, náklady vynaložené na jeho ubytování, 23) příspěvek na úhradu za užívání bytu nenáleží.
HLAVA ČTVRTÁ
Náhrada výdělku při službě v ozbrojených silách a při civilní službě
§ 145i
(1) Náhrada výdělku náleží osobám samostatně výdělečně činným při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách a při civilní službě konané místo vojenského cvičení.
(2) Náhrada výdělku činí za každý kalendářní den vojenského cvičení (jiné služby)
a) 50 % průměrné denní částky vyměřovacího základu, 24) nevyživuje-li osoba samostatně výdělečně činná žádnou osobu,
b) 65 % průměrné denní částky vyměřovacího základu, vyživuje-li osoba samostatně výdělečně činná jednu osobu,
c) 90 % průměrné denní částky vyměřovacího základu, vyživuje-li osoba samostatně výdělečně činná dvě osoby, a
d) 95 % průměrné denní částky vyměřovacího základu, vyživuje-li osoba samostatně výdělečně činná tři a více osob.
(3) Vyživovanými osobami se rozumějí osoby, které se uznávají za vyživované při poskytování náhrady mzdy při vojenském cvičení pracovníkům v pracovním poměru. 25)
(4) Náhradu výdělku poskytuje příslušný orgán sociálního zabezpečení, který provádí sociální zabezpečení osob samostatně výdělečně činných.
HLAVA PÁTÁ
Společná ustanovení
§ 145j
(1) Zaopatřovací příspěvek a příspěvek na úhradu za užívání bytu náleží od prvního dne služby; splní-li se podmínky pro nárok na tento příspěvek teprve po nástupu služby, vzniká nárok dnem splnění podmínek. Má-li však voják nárok na náhradu mzdy (příjmu) za dobu po nástupu služby, náleží příspěvek až ode dne následujícího po posledním dni, za který ještě náležela tato náhrada.
(2) Nárok na zaopatřovací příspěvek a příspěvek na úhradu za užívání bytu zaniká dnem, kterým pominula některá z podmínek pro trvání nároku. Pomine-li však některá z podmínek trvání nároku až po 22. dni v měsíci, zaniká nárok na zaopatřovací příspěvek až posledním dnem tohoto kalendářního měsíce; trvá-li však služba aspoň po část měsíce, náleží zaopatřovací příspěvek po celý kalendářní měsíc.
(3) Náleží-li zaopatřovací příspěvek nebo příspěvek na úhradu za užívání bytu jen po část měsíce, vyplácí se za každý den služby třicetina měsíční částky zaopatřovacího příspěvku nebo příspěvku na úhradu za užívání bytu.
(4) Dalšími druhy služby v ozbrojených silách se pro účely sociálního zabezpečení rozumějí
a) další služba (§ 37 branného zákona), pokud občan není hmotně zabezpečen jako voják z povolání,
b) mimořádná služba (§ 46 odst. 1 branného zákona),
c) zvláštní služba (§ 46 odst. 2 branného zákona), s výjimkou zvláštní služby příslušníků policejních sborů (Sboru národní bezpečnosti),
d) osobní úkony pro potřebu ozbrojených sil (§ 45 branného zákona).
(5) Není-li v této hlavě stanoveno jinak, platí pro dávky ze zabezpečení občanů konajících službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a členů jejich rodin obdobně společná ustanovení o dávkách sociální péče (§ 94 a násl.).".
------------------------------------------------------------------
20) Zákon č. 73/1990 Sb., o civilní službě.
21) § 12 a násl. zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
22) § 119 a 120 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
23) § 8 odst. 3 zákona č. 73/1990 Sb.
24) § 68 odst. 3 vyhlášky č. 149/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb.
25) § 27 odst. 2 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce.
Dosavadní část sedmá se označuje jako část osmá a dosavadní část osmá se označuje jako část desátá.
30. Za dosavadní část sedmou se vkládá nová část devátá, která zní:
"ČÁST DEVÁTÁ
Důchodové připojištění
§ 160
(1) Organizace může ve prospěch svých zaměstnanců sjednat u pojišťovny smlouvu o důchodovém připojištění (dále jen "připojištění").
(2) Pojistné na připojištění hradí organizace nebo v dohodnutém poměru organizace a zaměstnanci. Pojistné hrazené z prostředků organizace nesmí tvořit součást nákladů činnosti organizace.
(3) Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky mohou nařízením stanovit podmínky, za nichž se provádí připojištění.".
31. § 175 až 177 se vypouštějí.