§ 6
(1) Pojišťovna určuje hodnotu vlastních zdrojů (dále jen "disponibilní míra solventnosti") zvlášť pro životní pojištění a zvlášť pro neživotní pojištění. Pojišťovna se smíšenou činností započítá část svého základního kapitálu ve výpočtu disponibilní míry solventnosti pro životní pojištění a část základního kapitálu ve výpočtu disponibilní míry solventnosti pro neživotní pojištění tak, aby v každém výpočtu byly dodrženy požadavky na minimální výši základního kapitálu. Ostatní položky užité ve výpočtu disponibilní míry solventnosti, které nejdou jednoznačně přiřadit jednotlivým činnostem, pojišťovna rozdělí mezi životní a neživotní pojištění v poměru výší částí základního kapitálu pro jednotlivé činnosti. Zajišťovna určuje hodnotu vlastních zdrojů obdobně jako pojišťovna pro neživotní pojištění.
(2) Disponibilní míra solventnosti se určuje z položek
a) splacený základní kapitál,
b) rezervní fondy,
c) přenosy zisku a ztráty,
d) jiné položky,
e) fond na budoucí příděly v životním pojištění.
(3) Jinými položkami uvedenými v odstavci 2 písm. d) se rozumí kumulativní prioritní akciový kapitál, závazky z podřízených dluhopisů nebo jiné závazky, jejichž splacení je vázáno podmínkou podřízenosti (dále jen "podřízené dluhy"), a cenné papíry bez stanovené splatnosti. Tyto položky lze zahrnout jen do výše 50 % nižší hodnoty z požadované a disponibilní míry solventnosti a nejvýše 25 % z toho mohou tvořit podřízené dluhy s pevnou dobou splatnosti nebo kumulativní prioritní akciový kapitál s pevnou dobou splatnosti, pokud v případě úpadku nebo likvidace pojišťovny existují závazné dohody, podle nichž se podřízené dluhy nebo prioritní akcie zařazují za pohledávky všech ostatních věřitelů a lze je splatit až po vyrovnání všech ostatních dluhů splatných k tomuto okamžiku.
(4) Podřízené dluhy lze zahrnout do jiných položek, jestliže jsou splněny následující podmínky:
a) prostředky byly skutečně zaplacené,
b) u dluhů se stanovenou splatností musí být původní doba splatnosti alespoň 5 let. Nejpozději 1 rok přede dnem splatnosti musí pojišťovna předložit ministerstvu ke schválení plán na udržení disponibilní míry solventnosti nebo dosažení požadované míry solventnosti ke dni splatnosti; to neplatí, pokud se rozsah, v jakém může být dluh zahrnut do disponibilní míry solventnosti, postupně snižoval během nejméně posledních 5 let přede dnem splatnosti. Ministerstvo může povolit předčasné splacení těchto dluhů za podmínky, že o to emitující pojišťovna požádá a nehrozí pokles její disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň,
c) u dluhů bez stanovené doby splatnosti musí být dodržena pětiletá výpovědní lhůta; to neplatí, pokud již tyto dluhy nejsou považovány za složku disponibilní míry solventnosti nebo pokud je pro předčasné splacení výslovně požadován předchozí souhlas ministerstva. V druhém případě musí pojišťovna uvědomit ministerstvo nejméně 6 měsíců před navrhovaným dnem splacení a přitom uvést disponibilní a požadovanou míru solventnosti před a po splacení. Ministerstvo povolí splacení, pouze nehrozí-li pokles disponibilní míry solventnosti pojišťovny pod požadovanou úroveň,
d) smlouva o úvěru nesmí obsahovat ustanovení, podle kterých se za určitých okolností, kromě likvidace pojišťovny, dluh stane splatným před dohodnutým dnem splatnosti,
e) smlouva o úvěru může být změněna pouze tehdy, jestliže ministerstvo nemá proti této změně námitky.
(5) Cenné papíry bez stanovené splatnosti mohou být zahrnuty do jiných položek za předpokladu, že
a) nemohou být splaceny z podnětu držitele nebo bez předchozího souhlasu ministerstva,
b) emisní smlouva umožňuje pojišťovně odklad platby úroků z úvěru,
c) pohledávky věřitele z úvěru vůči pojišťovně jsou v plném rozsahu zařazeny až za pohledávky všech nepodřízených věřitelů,
d) doklady, jimiž je upravena emise cenných papírů, obsahují ustanovení o schopnosti absorbovat ztráty dluhu a nesplacených úroků s tím, že pojišťovna má možnost pokračovat v činnosti,
e) částky byly skutečně splacené.
(6) Od součtu položek podle odstavce 2 se odečte hodnota nehmotného majetku, který je součástí základního kapitálu. Na žádost pojišťovny může ministerstvo povolit při stanovení výše disponibilní míry solventnosti přičíst k součtu položek podle odstavce 2 také následující položky:
a) polovinu nesplaceného základního kapitálu,
b) oceňovací rozdíly, nemají-li výjimečnou povahu,
c) budoucí zisky ze životního pojištění a
d) rozdíl plynoucí z nezillmerování nebo částečného zillmerování rezerv pojistného životních pojištění.
(7) Položky uvedené v odstavci 2 písm. a) až e) tvoří garanční fond.
(8) Zillmerováním se pro účely této vyhlášky rozumí časové rozložení nákladů spojených se vznikem pojištění na celou dobu placení pojistného.