§ 3.
(1) Koncesovaní neb oprávnění zubní technikové, kteří vykonají zvláštní praktickou zkoušku před komisí za tím účelem jmenovanou, mohou výjimečně doživotně a pouze osobně vykonávati svou živnost v rozsahu stanoveném v § 4. K této zkoušce nutno se přihlásiti do jednoho roku od udělení koncesenebo nabytí oprávnění; ve výjimečných případech možno přihlédnouti i k přihlášce podané po uplynutí této jednoroční lhůty.
(2) Ustanovení § 56, odst. 4 a 5 živnostenského řádu (§ 72, odst. 4 a 5 živnostenského zákona) o právu vdov a právu nezletilých descendentů zůstávají nedotčena.
(3) Dentisté (§ 5, odst. 1), zkoušení zubní technikové (§ 5, odst. 2) a zubní technikové, vykonávající samostatně svoji živnost, jsou oprávněni míti jen pomocné síly laboratorní a dosavadní učně a napříště již nemohou přijímati učně; tyto pomocné síly nesmějí prováděti výkony uvedené v § 4.
(4) Ustanovení toto platí také pro zubní techniky, kteří nevykonali i zkoušku ve smyslu nařízení bývalého uherského ministerstva vnitra, čís. 112.026 z roku 1911, které opravňovalo zkoušené zubní techniky ku provozování zubní techniky v rozšířeném rozsahu y nařízení tomto vytčeném.
(5) Koncesovaní nebo oprávnění zubní technikové, kteří v den vyhlášení zákona jsou nejméně dvacet let činní v zubní technice, mohou býti od vykonání zkoušky osvobozeni po slyšeni příslušného společenstva (grémia), živnostenským úřadem II. instance v dohodě s úřadem, který obstarává veřejnou správu zdravotní ve II. instanci.
(6) Pravidla o praktické zkoušce a složení zkušební komise určí ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy nařízením v dohodě s ministerstvem obchodu.