Článek 2
Daně, na které se Smlouva vztahuje
1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku, ukládané jménem každého ze smluvních států nebo jeho nižších správních útvarů nebo místních úřadů nebo územněsprávních celků, ať je způsob vybírání jakýkoli.
2. Za daně z příjmu a majetku se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu, z celkového majetku nebo z části příjmu nebo majetku, včetně daní ze zisků ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd či platů vyplácených podniky a rovněž daní z přírůstku majetku.
3. Soucasné dane, na které se Smlouva vztahuje, jsou:
a) v případě Libanonu:
(i) daň ze zisků z průmyslových, obchodních a neobchodních profesí;
(ii) daň z platů, mezd a penzí;
(iii) daň z příjmu z movitého majetku;
(iv) daň ze staveb;
(dále nazývané "libanonská daň");
b) v případě České republiky:
(i) daň z příjmů fyzických osob;
(ii) daň z příjmů právnických osob;
(iii) daň z nemovitostí;
(dále nazývané "česká daň").
4. Smlouva se bude rovněž vztahovat na jakékoli daně stejného nebo v zásadě podobného druhu, které budou ukládány po podpisu této smlouvy vedle nebo místo současných daní uvedených v odstavci 3. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně sdělí veškeré podstatné změny, které budou provedeny v jejich příslušných daňových zákonech v přiměřené době po těchto změnách.