§ 28
(1) Pro stanovení výše invalidního důchodu se k získané době zaměstnání přičítá doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení věku 60 let u mužů a věku 57 let u žen.
(2) Byl-li pracující zaměstnán přede dnem vzniku nároku na invalidní důchod nejméně 25 roků nebo po dobu, jež s přičtenou dobou dosahuje nejméně 25 roků, činí základní výměra invalidního důchodu
a) 60 % průměrného měsíčního výdělku, jestliže byl pracující zaměstnán nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod nebo jestliže byl pracující zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech anebo stal-li se plně (částečně) invalidní následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním;
b) 55 % průměrného měsíčního výdělku, jestliže byl pracující zaměstnán nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod, anebo stal-li se plně (částečně) invalidní následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání II. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním;
c) 50 % průměrného měsíčního výdělku v ostatních případech.
(3) K základní výměře podle předchozího odstavce se přičítají pracujícím uvedeným pod písmeny a) a b) od 21. roku zaměstnání a ostatním pracujícím od 26. roku zaměstnání za každý rok zaměstnání
I. pracovní kategorie .................. 2 %,
II. pracovní kategorie .................. 1,5 %,
III. pracovní kategorie .................. 1 %,
přičtené doby ............................ 1 %
průměrného měsíčního výdělku, nejvýše však celkem 20 % tohoto výdělku; toto omezení neplatí, byl-li pracující zaměstnán nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii nebo byl-li pracující zaměstnán v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1, jde-li o zvýšení za toto zaměstnání anebo stal-li se plně (částečně) invalidní následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním. Pro zvýšení základní výměry podle předchozí věty se započítává jen doba zaměstnání po dosažení věku 18 let.
(4) Jestliže byl pracující zaměstnán střídavě v různých pracovních kategoriích, včítá se pro zvýšení důchodu podle předchozího odstavce do započitatelné doby zaměstnání vždy nejprve doba zaměstnání III. pracovní kategorie včetně přičtené doby, poté doba zaměstnání II. pracovní kategorie a naposled doba zaměstnání I. pracovní kategorie.