§ 25
Podmínky pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod
(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod náleží pracujícímu, který byl zaměstnán po dobu potřebnou pro nárok na důchod (§ 26) a v době trvání zaměstnání se stal plně (částečně) invalidním. Jde-li o plnou (částečnou) invaliditu vzniklou nemocí z povolání, není rozhodné, kdy plná (částečná) invalidita vznikla.
(2) Invalidní důchod však nenáleží pracujícímu, který v době vzniku plné invalidity již splnil podmínky pro nárok na starobní důchod, pokud plná invalidita není následkem pracovního úrazu (§ 27).
(3) Pracující je plně invalidní, jestliže pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav
a) je neschopen vykonávat jakékoli soustavné zaměstnání, nebo
b) výkon takového zaměstnání by vážně zhoršil jeho zdravotní stav, nebo
c) je sice schopen vykonávat soustavné zaměstnání, avšak jen zcela nepřiměřené jeho dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání, anebo
d) může vykonávat soustavné zaměstnání jen za zcela mimořádných podmínek (občané nevidomí, občané s velmi těžkými ortopedickými vadami apod.).
(4) Pracující je částečně invalidní, jestliže pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je schopen vykonávat
a) dosavadní nebo jiné stejně kvalifikované zaměstnání jen za zvlášť ulehčených pracovních podmínek anebo
b) jen jiné zaměstnání méně kvalifikované a v důsledku toho jeho výdělek podstatně poklesl.