§ 1
(1) Socialistický společenský řád a rozvoj společenské výroby jsou základem životních a sociálních jistot občanů Československé socialistické republiky jak v době jejich pracovní činnosti, tak i v době, kdy pro stáří nebo invaliditu nemohou uspokojovat své potřeby z vlastní práce nebo z jiných důvodů potřebují pomoc společnosti.
(2) Rozvoj výrobních sil a průmyslové formy práce v socialistické zemědělské výrobě sblížily pracovní a životní podmínky družstevních rolníků a pracovníků; tím se umožňuje sjednotit sociální zabezpečení pracovníků v pracovním poměru a družstevních rolníků.
(3) Jednotné sociální zabezpečení vychází ze socialistických zásad a zaručuje právo na zabezpečení všem občanům. Výše dávek důchodového zabezpečení se určuje především pracovními zásluhami; zároveň jsou sledována i hlediska sociální, zejména zabezpečením pozůstalých při ztrátě živitele, zvýšením výměry důchodu, je-li jediným zdrojem příjmu důchodce (jeho rodiny), a výhodnější úpravou dávek pro invalidní občany.
(4) Dávky a služby sociálního zabezpečení poskytuje stát. Na důchodové zabezpečení podle tohoto zákona neplatí pracující příspěvky. Na provádění sociálního zabezpečení se podílejí pracující svými volenými orgány.
(5) Důchody z důchodového zabezpečení ani dávky a služby sociální péče nepodléhají dani.
(6) V souladu s růstem životní úrovně pracujících se zvyšují i vyplácené (dříve přiznané) důchody.