Čl. 11
Úroky
1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a placené osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Úroky pobírané z jednoho smluvního státu osobou mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, která je jejich skutečným vlastníkem, mohou být také zdaněny v prvním smluvním státě sazbou nepřevyšující 10 % hrubé částky úroků.
3. Úroky z úvěrů nebo půjček poskytnutých vládou některého smluvního státu nebo některou bankou nebo jinou institucí ve jménu nebo na účet této vlády podléhají zdanění pouze v tomto státě.
4. Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoli druhu zajištěných i nezajištěných zástavním právem na nemovitosti, poskytujících i neposkytujících právo na účast na zisku dlužníka, a obzvláště příjmy z veřejných dluhopisů a obligací, včetně prémií a výher spojených s těmito obligacemi.
5. Předpokládá se, že úroky mají zdroj v jednom smluvním státě, jestliže plátcem je tento stát sám, nebo nižší správní útvar nebo místní úřad nebo osoba mající bydliště či sídlo v tomto státě. Jestliže však osoba, která platí úroky, bez ohledu na to, zda má nebo nemá bydliště či sídlo v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikl závazek, ze kterého se úroky platí, a jestliže tato stálá provozovna nese tyto úroky, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj ve smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.
6. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže příjemce úroků, který má bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě svobodné povolání pomocí stálé základny tam umístěné a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, je skutečně spojena s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.
7. Jestliže částka placených úroků, posuzováno se zřetelem k pohledávce, ze které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a příjemce nebo mezi oběma a třetí osobou částku, kterou by byl smluvil plátce s příjemcem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto poslední částku. Část platu, která ji přesahuje, zůstane v tomto případě podrobena zdanění podle práva každého smluvního státu a s přihlédnutím k jiným ustanovením této smlouvy.