§ 1
(1) Organizace je povinna pracovníka, který byl poškozen na zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, po skončení jeho pracovní neschopnosti zaměstnávat na jeho původním pracovním místě nebo na takovém pracovním místě, kde druh požadované práce a pracovní podmínky jsou pro něj vhodné vzhledem k jeho schopnostem a jeho zdravotnímu stavu a kde pracovník, i když jeho pracovní schopnost je změněna, může dosahovat výdělku, který měl před pracovním úrazem nebo zjištěním nemoci z povolání.
(2) Nemůže-li organizace takové pracovní místo poskytnout, je povinna opatřit je pracovníku ve spolupráci s okresním národním výborem v jiné organizaci.
(3) Utrpěl-li pracovník pracovní úraz nebo byla-li u něho zjištěna nemoc z povolání a organizace odpovídá podle dalších ustanovení za škodu tím vzniklou, je při nesplnění povinností stanovených v předchozích odstavcích povinna vzniklou škodu pracovníku nahradit.