Článek XV
(K článku 21 úmluvy)
(1) Na základě předaného trestního oznámení podle článku 21 úmluvy zahájí příslušné orgány druhého smluvního státu podle právních předpisů tohoto státu trestní řízení stejným způsobem jako u trestného činu spáchaného na území svého státu. Dožádaný stát provede řízení o činech proti cizímu majetku, které jsou podle práva dožadujícího státu soudně trestné, i tehdy, když podle jeho práva jsou pro řízení příslušné správní orgány.
(2) Příslušné orgány státu místa činu přezkoumají v jednotlivém případě, zda podání trestního oznámení podle článku 21 úmluvy je žádoucí v zájmu zjištění pravdy, z jiných důvodů důležitých pro trestní řízení, z důvodů týkajících se uložení trestu nebo výkonu trestu nebo zájmu resocializace obviněného.
(3) Pro posouzení soudně trestných činů spáchaných v dopravě se v dožádaném státě vychází z dopravních předpisů platných na místě činu.
(4) Návrh nutný pro zahájení trestního řízení nebo obdobné zmocnění, které bylo dáno v dožadujícím státě, jsou účinné i v dožádaném státě. Jsou-li pouze podle práva dožádaného státu nutné žádosti či zmocnění, pak je možno je dodat dodatečně během přiměřené lhůty, kterou dožádaný stát stanoví.
(5) Žádost musí obsahovat krátké vylíčení skutkového stavu, jakož i pokud možno co nejpřesnější údaje o obviněné osobě, jejím státním občanství a místu jejího bydliště nebo pobytu. K žádosti se připojí:
a) originál nebo ověřený opis (kopie) spisů, jakož i věcné důkazy, které přicházejí v úvahu,
b) opis ustanovení o skutkové podstatě a trestu, která se použijí na čin podle práva platného v místě činu, a u činů soudně trestných spáchaných v dopravě kromě toho dopravní předpisy rozhodné pro jejich posouzení,
c) prohlášení poškozeného, jež jsou nutná k zahájení trestního řízení.
(6) Důkazní předměty a originální podklady jsou vráceny dožadujícímu státu co možná nejdříve, pokud se dožadující stát navrácení nezřekne. Existující práva dožádaného státu nebo třetích osob k předaným předmětům zůstávají nedotčena.