Článek 41
(1) Orgány jedné ze smluvních stran, jejímž státním občanem je ten, kdo potřebuje poručenství nebo opatrovnictví, mohou požádat orgány druhé smluvní strany, aby ustanovily poručníka nebo opatrovníka anebo, aby učinily prozatímní opatření, má-li tato osoba bydliště nebo pobyt na území této smluvní strany. Dožádané orgány uvědomí dožadující orgány o ustanovení poručníka nebo opatrovníka anebo o učinění prozatímních opatření.
(2) Orgán příslušný podle článku 39 odstavce 1 této Smlouvy může přenést vedení poručenství nebo opatrovnictví na orgán druhé smluvní strany, jestliže poručenec nebo opatrovanec má bydliště nebo pobyt na území této smluvní strany. Přenesení se stane účinným, když dožádaný orgán vedení poručenství nebo opatrovnictví převezme a dožadující orgán o tom zpraví.
(3) Orgán, který převzal podle odstavce 1 tohoto článku vedení poručenství nebo opatrovnictví, je vede podle právního řádu svého státu; použije však, pokud jde o způsobilost k právům a k právním úkonům, práva smluvní strany, jejímž státním občanem je poručenec nebo opatrovanec. K rozhodnutím, která se týkají osobního stavu, není oprávněn; může však udělit přivolení uzavření manželství, kterého je třeba podle právního řádu smluvní strany, jejímž je poručenec nebo opatrovanec státním občanem.