Čl. 17
(1) Ustanovení o důchodovém pojištění platí i v případech, kdy invalidita nastane následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Avšak zvýšení dávky, po případě dávka, jež se v těchto případech poskytuje nad rámec dávky při invaliditě, která nastala následkem obecného onemocnění, poskytuje výlučně orgán sociálního pojištění té smluvní strany, jejíž právní předpisy se vztahují na příjemce dávky v době pracovního úrazu, po případě v době vzniku invalidity následkem nemoci z povolání.
(2) Jestliže oprávněná osoba, která pobírá důchod z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání od orgánu sociálního pojištění jedné smluvní strany, utrpí na území druhé smluvní strany nový pracovní úraz nebo znovu onemocní nemocí z povolání, rozhodne o jejích nárocích orgán sociálního pojištění této druhé smluvní strany podle svých právních předpisů s přihlédnutím k dřívějšímu pracovnímu úrazu, po případě k dřívější nemoci z povolání. Totéž platí i v případě zhoršení zdravotního stavu oprávněné osoby, které nastane následkem výkonu práce v zaměstnání na území druhé smluvní strany.