§ 7
Nastoupení dovolené
(1) Nastoupení dovolené určuje se zřetelem na státní plán rozvoje národního hospodářství zaměstnavatel po projednání s příslušným orgánem závodní odborové organisace. Při tom přihlíží v mezích provozních potřeb závodu též k oprávněným požadavkům zaměstnanců. Dovolená ve vedlejším zaměstnání budiž podle možnosti poskytnuta zároveň s dovolenou v hlavním zaměstnání. Zaměstnavatel oznámí zaměstnanci den nastoupení dovolené zpravidla alespoň 14 dnů předem.
(2) Zaměstnanec může nastoupit dovolenou, jakmile splnil podmínku čekací doby (§ 1 odst. 1 a 2); jestliže však do konce kalendářního roku nedopracuje alespoň 75 dnů, je povinen vrátit zaměstnavateli požitky, které mu byly za dobu dovolené vyplaceny.
(3) Zaměstnanci lze poskytnout dovolenou nebo její část za kalendářní rok také po jeho uplynutí, nemohl-li ji vyčerpat z důvodu naléhavé potřeby provozu závodu nebo pro některou z příčin uvedených v § 5 odst. 1. V takových případech musí však zaměstnanec nastoupit dovolenou tak, aby skončila nejpozději 31. března příštího roku; jinak pozbývá nároku na peněžitou náhradu za nevyčerpanou dovolenou (§ 11).
(4) Byl-li zaměstnanec po nastoupení dovolené přijat jako práce neschopný do ošetřování v nemocnici nebo v jiném odborném léčebném ústavu, byla-li mu nařízena isolace nebo byl-li uznán práce neschopným pro úraz, který utrpěl při dobrovolné brigádě, při výkonu občanských povinností nebo při pomoci poskytnuté na výzvu orgánů veřejné správy, přerušuje se mu dovolená. Dovolenou zaměstnankyně přerušuje také porod.