§ 1
Nárok na dovolenou
(1) Zaměstnanci, jehož pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nebo v témž podniku trval nepřetržitě alespoň 11 měsíců (čekací doba), přísluší za rok 1954 (v dalším "kalendářní rok") placená dovolená na zotavenou, jestliže v něm konal práce alespoň po 75 dnů.
(2) U zaměstnance, který úspěšně skončil návštěvu školy a vstoupil do pracovního poměru, činí čekací doba 5 měsíců. Čekací doba 5 měsíců platí i pro ženy, které, ač jsou vyňaty z pracovní povinnosti podle dekretu č. 88/1945 Sb., o všeobecné pracovní povinnosti, vstoupily do pracovního poměru.
(3) Absolventům učilišť státních pracovních záloh, kteří pracují v podnicích určených ministerstvem pracovních sil (§ 4 odst. 3 zákona č. 110/1951 Sb., o státních pracovních zálohách), započítává se učební doba do čekací doby podle odstavce 1.
(4) Přerušení pracovního poměru kratší 6 týdnů, k němuž došlo se souhlasem zaměstnavatele, staví, ale nepřerušuje čekací doba, avšak jen pokud zaměstnanec v té době nebyl zaměstnán u jiného zaměstnavatele.