XIV STANOVENÍ BIOLOGICKÉ ROZLOŽITELNOSTI POVRCHOVĚ AKTIVNÍCH LÁTEK
1.1 Zařízení potřebné pro měření
Měřicí metoda používá malé zařízení zpracovávající aktivovaný kal, znázorněné na obrázku 1 a podrobněji na obrázku 2.
Zařízení sestává ze zásobníku syntetické odpadní vody A, dávkovacího čerpadla B, provzdušňovací nádoby C, usazovací nádoby D, mamutky E pro recyklaci aktivovaného kalu a nádoby F pro shromažďování upravené odtokové vody.
Nádoby A a F musí být ze skla nebo z vhodného plastu o obsahu nejméně 24 litrů. Čerpadlo B musí zaručovat konstantní průtok syntetické odpadní vody do provzdušňovací nádoby; tato nádoba obsahuje za normálního provozu tři litry směsné kapaliny. Porézní provzdušňovací kostka G je ponořena v nádobě C u vrcholu kužele. Množství vzduchu prošlé provzdušňovačem se sleduje průtokoměrem H.
1.2 Syntetická odpadní voda
Pro zkoušku se používá syntetická odpadní voda, připravovaná denně v množství 24 l roztoku, který v každém litru vodovodní vody obsahuje následující látky:
160 mg peptonu,
110 mg masového extraktu
30 mg močoviny (CO(NH ) ),
2 2
7 mg chloridu sodného (NaCl),
4 mg chloridu vápenatého (CaCl .2H O),
2 2
2 mg síranu hořečnatého (MgSO .7H O),
4 2
20 ± 2 mg látky aktivní na methylenovou modř (MBAS)
MBAS se extrahuje ze zkoušeného výrobku postupem popsaným v kapitole (2.1.2). Syntetická odpadní voda se připravuje denně čerstvá.
1.3 Příprava vzorků
1.3.1 Základní výrobek, obsahující pouze MBAS, může být zkoušen v původním stavu. Pro přípravu zkušebního roztoku (M) musí být stanoven obsah MBAS.
1.3.2 Kombinované výrobky se analyzují na obsah MBAS a mýdla. Musí se extrahovat alkoholem v souladu s následujícími podmínkami:
1.3.2.1 Isopropanolová extrakce, jestliže vzorek obsahuje méně mýdla než MBAS (viz kapitola 2).
1.3.2.2 Isopropanolová extrakce a odstranění mýdla, jestliže vzorek obsahuje více mýdla než MBAS (viz kapitola 2).
Pro přípravu zkušebních roztoků (M) musí být znám obsah MBAS v obou extraktech.
1.4 Činnost zařízení
Provzdušňovací nádoba C a usazovací nádoba D se na počátku naplní syntetickou odpadní vodou. Výšku nádoby D je třeba nastavit tak, aby objem, obsažený v provzdušňovací nádobě C, byl 3 litry. Poté se uvede do provozu provzdušňovací zařízení G, mamutka E a dávkovací zařízení B. Syntetická odpadní voda musí protékat provzdušňovací nádobou C rychlostí jednoho litru za hodinu; z toho vyplývá střední doba zdržení 3 hodiny. Rychlost provzdušňování je nutné regulovat tak, aby obsah nádoby C byl neustále udržován v suspenzi a obsah rozpuštěného kyslíku činil nejméně 2 mg.l-1. Pěnění je nutné předcházet vhodnými prostředky. Nesmějí se používat činidla proti pěnění, která inhibují aktivovaný kal nebo obsahují MBAS. Mamutku E je třeba nastavit tak, aby se aktivovaný kal z usazovací nádoby kontinuálně a pravidelně recykloval do provzdušňovací nádoby C. Kal, který se nashromáždí kolem horní části provzdušňovací nádoby C, na dně usazovací nádoby D nebo v cirkulačním okruhu, je nutné vracet do cirkulace nejméně jednou denně seškrábáním kartáčem nebo jiným vhodným způsobem. Pokud se kal neusazuje, je možno zvýšit jeho hustotu přídavky 2 ml 5 % roztoku chloridu železitého, opakovaných podle potřeby.
Voda odtékající z usazovací nádoby D se shromažďuje v nádobě F po dobu 24 hodin, po této době se po důkladném promísení odebere vzorek.
Nádobu F je pak nutno pečlivě vyčistit.
1.5 Kontrola měřicího zařízení
Obsah MBAS (v mg.l-1) v syntetické odpadní vodě se stanovuje bezprostředně před použitím.
Obsah MBAS (v mg.l-1) v odtokové vodě, shromažďované po dobu 24 hodin v nádobě F, je třeba stanovovat analyticky stejnou metodou co nejdříve po shromáždění. Koncentrace musí být stanovena s přesností na 0,1 mg.l-1 MBAS.
Pro kontrolu účinnosti probíhajícího procesu se nejméně dvakrát týdně ve filtrované syntetické odpadní vodě, stejně tak jako v odtokové vodě, shromažďované v nádobě F, změří chemická spotřeba kyslíku (CHSK). Úbytek CHSK se vyjadřuje v procentech.
Úbytek CHSK je ustálen, když se dosáhne přibližně pravidelného denního rozkladu MBAS, tzn. na konci záběhové doby, jak znázorňuje obrázek 3.
Ztráta žíháním sušiny aktivovaného kalu v provzdušňovací nádobě by měla být stanovená dvakrát týdně (v g.l-1). Je-li hodnota vyšší než 2,5 mg.l-1, nadbytečný aktivovaný kal musí být odstraněn.
Zkouška se provádí při pokojové teplotě; ta musí být stálá a nesmí klesnout pod 18 °C ani přesáhnout 30 °C.
1.6 Výpočet biologické rozložitelnosti
Každý den se počítají procenta rozkladu MBAS na základě stanoveného obsahu MBAS v mg.l-1 v syntetické odpadní vodě a odpovídající odtokové vodě, shromažďované v nádobě F.
Takto získané hodnoty rozkladu se znázorňují graficky jak je ukázáno na obrázku 3 (poznámka (1.7.2).
Rozložitelnost MBAS se vypočte jako aritmetický průměr hodnot, získaných během 21 dní, které následují po záběhové době, během nichž byl rozklad pravidelný a provoz zařízení bezporuchový. V žádném případě nemá trvání záběhové doby přesáhnout šest týdnů.
1.7 Poznámky
1.7.1 Při stanovení biologické rozložitelnosti zohledňují některé předpisy obsah mýdla.
1.7.2 V některých případech je možné připustit nižší frekvenci odběru vzorků, např. 1 vzorek za každé dva až tři dny, avšak pro výpočet průměrné hodnoty je třeba použít nejméně 14 výsledků, získaných během 21 dní následujících po záběhové době.