Článek 3
Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod
1. Každá smluvní strana poskytne na svém území investicím a výnosům investorů druhé smluvní strany zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé, než jaké poskytuje investicím a výnosům svých vlastních investorů nebo investicím a výnosům investorů jakéhokoli třetího státu.
2. Každá smluvní strana poskytne na svém území investorům druhé smluvní strany, pokud jde o řízení, udržování, užívání, využití nebo nakládání s jejich investicemi, zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany zacházení, výhody nebo výsady, které může poskytovat na základě:
a) celní unie nebo zóny volného obchodu nebo měnové unie nebo podobných mezinárodních dohod vedoucích k takovým uniím nebo institucím nebo jiných forem regionální spolupráce, jejichž členem smluvní strana je nebo se může stát; nebo
b) jakékoli mezinárodní dohody nebo ujednání týkajících se zcela nebo převážně zdanění.
4. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku nelze také vykládat tak, že investorům druhé smluvní strany bude poskytnuto zacházení, výhody a výsady vyplývající z dvoustranných smluv poskytujících finanční úlevy, které uzavřela Argentinská republika s Itálií dne 10. prosince 1987 a Španělským královstvím dne 3. června 1988.