Článek 64
Výhrady
(1)
(a) Každý stát může prohlásit, že není vázán ustanoveními hlavy II.
(b) Státy, které učiní prohlášení podle ustanovení pododstavce (a), nejsou vázány ustanoveními hlavy II ani odpovídajícími ustanoveními Prováděcího předpisu.
(2)
(a) Každý stát, který neučinil prohlášení podle odstavce (1) (a), může prohlásit, že:
(i) není vázán ustanoveními článku 39 (1), pokud jde o předložení vyhotovení mezinárodní přihlášky a jejího případného překladu;
(ii) závazek týkající se odkladu národního řízení, jak je stanoven v článku 40, nebude na překážku zveřejnění mezinárodní přihlášky nebo jejímu překladu národním úřadem nebo jeho prostřednictvím, přičemž se však rozumí, že tento stát není osvobozen od povinností stanovených v článcích 30 a 38.
(b) Státy, které učiní takové prohlášení, budou jím vázány.
(3)
(a) Každý stát může prohlásit, že pokud jde o něj, nevyžaduje mezinárodní zveřejnění mezinárodní přihlášky.
(b) V případech, kdy při uplynutí 18 měsíců od data priority obsahuje mezinárodní přihláška určení pouze takových států, které učinily prohlášení ve smyslu ustanovení pododstavce (a), nebude mezinárodní přihláška podle článku 21 (2) zveřejněna.
(c) I v případech, kde platí ustanovení pododstavce (b), zveřejní Mezinárodní úřad mezinárodní přihlášku:
(i) na žádost přihlašovatele, jak je stanoveno Prováděcím předpisem;
(ii) v případě; že národní přihláška nebo patent založený na mezinárodní přihlášce byl zveřejněn tím národním úřadem některého určeného státu nebo jeho jménem, který učinil prohlášení podle ustanovení pododstavce (a), a to ihned po takovém zveřejnění, ne však dříve, než po uplynutí 18 měsíců od data priority.
(4)
(a) Každý stát, jehož národní zákonodárství přiznává jeho patentům účinek na známý stav techniky od doby před zveřejněním, avšak nezrovnoprávňuje pro účely známého stavu techniky datum priority uplatňované podle Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví s datem skutečného podání v tomto státě, může prohlásit, že podání mezinárodní přihlášky, v níž je tento stát určen, mimo jeho území, není pro účely známého stavu techniky rovnoprávné s přihláškou skutečně podanou na jeho území.
(b) Každý stát, který učiní prohlášení podle pododstavce (a), nebude v tomto rozsahu vázán článkem 11 (3).
(c) Každý stát, který učiní prohlášení uvedené v pododstavci (a), udá zároveň písemně datum a podmínky, od něhož a podle nichž na jeho území nastává účinek na známý stav techniky těch mezinárodních přihlášek, ve kterých byl označen. Toto prohlášení lze kdykoliv změnit oznámením zaslaným generálnímu řediteli.
(5) Každý stát může prohlásit, že není vázán článkem 59. Pokud se týče sporů mezi smluvním státem, který učinil takové prohlášení, s ostatními smluvními státy, neplatí ustanovení článku 59.
(6)
(a) Každé prohlášení podle tohoto článku musí být učiněno písemně. Může být učiněno při podpisu Smlouvy, při uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu a nebo, s výjimkou případu uvedeného v odstavci (5), kdykoliv později oznámením zaslaným generálnímu řediteli. V případě takového oznámení nabývá prohlášení účinnosti šest měsíců poté, kdy došlo generálnímu řediteli, a nebude mít vliv na mezinárodní přihlášky podané před uplynutím uvedené šestiměsíční lhůty.
(b) Každé prohlášení podle tohoto článku lze kdykoliv vzít zpět oznámením zaslaným generálnímu řediteli. Takové vzetí zpět nabývá účinnosti tři měsíce poté, kdy došlo generálnímu řediteli a v případě vzetí zpět prohlášení podle odstavce (3) to nebude mít vliv na mezinárodní přihlášky podané před uplynutím uvedené tříměsíční lhůty.
(7) Jiné výhrady k Smlouvě kromě těch, které jsou uvedeny v odstavcích (1) až (5), jsou nepřípustné.