§ 5
(1) Zahraniční banka, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky, předkládá žádost o licenci České národní bance.
(2) Zahraniční banka předloží současně se žádostí o licenci vyjádření orgánu bankovního dohledu ze země sídla zahraniční banky k záměru založit pobočku v České republice a jeho prohlášení, že nad pobočkou bude vykonáván bankovní dohled.
(3) O udělení licence podle odstavce 1 rozhoduje Česká národní banka.
(4) Pro udělení licence podle odstavce 1 musejí být splněny tyto podmínky:
a) dostatečný objem a průhlednost původu finančních zdrojů poskytnutých zahraniční bankou její pobočce s ohledem na rozsah a rizikovost podnikání pobočky,
b) důvěryhodnost zahraniční banky a její dostatečná finanční síla s ohledem na rozsah podnikání pobočky,
c) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob navrhovaných do vedení pobočky,
d) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností pobočky, funkční řídící a kontrolní systém pobočky včetně systému řízení rizik,
e) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti pobočky podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,
f) průhlednost skupiny s úzkým propojením, ke které patří zahraniční banka,
g) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene f) nebrání výkonu bankovního dohledu,
h) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene f) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu,
i) zahraniční banka hodlající působit prostřednictvím své pobočky na území České republiky musí mít zapsané sídlo a skutečné sídlo ve stejném státě.
(5) Náležitosti žádosti podle odstavce 1, jakož i minimální výši poskytnutých finančních zdrojů, stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(6) Důvodem pro zamítnutí žádosti o licenci nemůže být skutečnost, že právní forma zahraniční banky neodpovídá právní formě akciové společnosti.
(7) Postup podle odstavců 1 až 5 se nepoužije na případy uvedené v § 5a.